Veřejný ochránce práv řešil případ muže, kterému Úřad práce přiznal nižší doplatek na bydlení, než na jaký měl nárok.
Žadatel si pronajímal jeden pokoj ve sdíleném bytě, ale úředníci při výpočtu dávky nezohlednili, že ačkoliv oba obyvatelé bytu v něm žili, vedli každý svou vlastní domácnost. Nezajišťovali tedy společné nákupy, úklid ani společné hospodaření.
Proč záleží na tom, zda jde o jednu, nebo dvě domácnosti
Tento fakt přitom zásadně ovlivňuje výpočet doplatku na bydlení (a nově i tzv. superdávky). Pokud lidé žijí společně a vedou jednu domácnost, jejich příjmy a náklady se posuzují dohromady. Pokud však každý žije samostatně, náklady na byt se do výpočtu dělí podle podílu na skutečných nákladech.
V daném případě úřad přišel k závěru, že náklady se mají započítat jen z jedné místnosti, nikoliv z celkových nákladů bytu rozdělených mezi oba obyvatele. Muž tak dostal nižší částku, než potřeboval, a přestože se proti rozhodnutí odvolal až na Ministerstvo práce a sociálních věcí, neuspěl.
Až zásah ombudsmana přinesl nápravu
Po stížnosti na ombudsmana úřad svou chybu uznal. Ombudsman upozornil, že správný výpočet měl zohlednit celkové náklady na byt rozdělené mezi oba spolubydlící, což muži doplatil, a tím jej ochránil před finanční ztrátou přes 7 500 Kč.
Podle ombudsmana je klíčové správně rozlišovat, zda lidé vedou společnou nebo samostatnou domácnost. Rozdíl může mít výrazný dopad na výši sociálních dávek. Úřad práce si přitom okolnosti ověřil i přímo v bytě, přesto však uplatnil nesprávný postup.
Od 1. října 2025 lze žádat již pouze o superdávku.
Čtěte také:
Minimální mzda ovlivnila výši odměn pěstounů. O kolik se zvýšily od 1. ledna 2026?
Máte poslední den na přihlášení k paušální dani OSVČ. Komu se vyplatí?
