Při výpočtu starobního důchodu (řádného i předčasného) platí, že čím vyšší rozhodné příjmy a vyšší doba pojištění, tím vyšší částka důchodu. S jakými důchodovými nepřesnostmi je však možné se v praxi setkat?
Co se dozvíte v článku
- Hodnotí se všechny příjmy
- Počítá se posledních 25 let
- Příjmy těsně před důchodem zvyšují důchod nejvíce
- Druhý nižší příjem nehraje roli
- Brigády se nepočítají
- Vyšší daň z příjmu = vyšší důchod
- Z minulých let se počítá superhrubá mzda
- Osobní vyměřovací základ nemůže být nižší než minimální mzda
- Mezera v pojištění snižuje pouze dobu pojištění
- Nemocenská snižuje důchodové příjmy
Hodnotí se všechny příjmy
Do výpočtové formule starobního důchodu vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Příjmy, ze kterých nebylo zaplaceno sociální pojištění, zvyšují aktuální životní úroveň, ale nikterak neovlivňují výši státního důchodu.
Kalkulačka výpočtu důchodu
Počítá se posledních 25 let
Legislativou je dlouhodobě stanoveno, že pro výpočet starobního důchodu se hodnotí příjmy od roku 1986. To znamená, že každoročně se započítává delší období. Např. v roce 2026 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2025. V roce 2027 to budou příjmy v letech 1986 až 2026. V minulosti bylo naopak hodnoceno období kratší. V současné době tedy vůbec neplatí, že se hodnotí pouze 25 příjmových let. Výši státního důchodu vypočteného v roce 2026 ovlivňují příjmy za 40 let. Vzhledem k tomu, že se hodnotí takto dlouhé příjmové období, tak několik příjmově horších let má na výši státního důchodu menší vliv, než by se na první pohled mohlo zdát.
Příjmy těsně před důchodem zvyšují důchod nejvíce
Každý příjmový rok má při samotném výpočtu starobního důchodu stejnou váhu. Příjmy v předdůchodovém věku nejsou nikterak zvýhodněny. Žadatelé o starobní důchod, kteří měli nejvyšší příjmy na začátku pracovní kariéry, tedy nemusí mít z výpočtu důchodu obavy. Dosažené rozhodné příjmy ve všech hodnocených letech se totiž přepočítají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.
Druhý nižší příjem nehraje roli
Někteří žadatelé o starobní důchod pracovali v nějakém období pro dva zaměstnavatele současně, nebo měli příjem ze zaměstnání i z podnikání. Do příslušného ročního vyměřovacího základu pro důchodové účely přitom vstupují všechny příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Při splnění této zákonné podmínky má druhé zaměstnání pozitivní vliv na výši státního důchodu.
Brigády se nepočítají
V praxi jsou velmi oblíbené přivýdělky na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. I tyto příjmy zvyšují měsíční částku starobního důchodu za předpokladu, že bylo z odměny zaplaceno sociální pojištění. Limit pro placení sociálního pojištění z pracovních dohod se během let měnil. V minulosti se dokonce z dohody o provedení práce neplatilo sociální pojištění bez ohledu na výši hrubé měsíční odměny. Např. v roce 2026 se neplatí z dohody o provedení práce sociální pojištění, jestliže hrubá měsíční odměna činí 11 999 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti, když byla hrubá měsíční odměna 4 499 Kč a méně. U brigád tak záleží, zdali bylo placeno sociální pojištění či nikoliv.
Vyšší daň z příjmu = vyšší důchod
Placení či neplacení daně z příjmu nemá vliv na výši státního důchodu. Z pasivních příjmů z nájmu, z kapitálového majetku nebo z ostatních zdanitelných příjmů se sice může platit vysoká daň z příjmu, ale výši důchodu to neovlivní. Z pasivních příjmů se totiž sociální pojištění neplatí.
Z minulých let se počítá superhrubá mzda
Před rokem 2021 se daň z příjmu vypočítávala ze superhrubé mzdy, pro důchodové účely se však i za tyto roky používá hrubá mzda. Sociální pojištění bylo vždy placeno z hrubé mzdy. Superhrubá mzda měla vliv pouze na výpočet daně z příjmu a nikoliv povinného pojistného.
Osobní vyměřovací základ nemůže být nižší než minimální mzda
Ze všech rozhodných důchodových příjmů se vypočítá průměrná důchodová mzda neboli osobní vyměřovací základ. Zjednodušeně můžeme říci, že osobní vyměřovací základ je průměrnou hrubou měsíční mzdou za odpracované roky v současné hodnotě. Při výpočtu starobního důchodu v konkrétním roce může být osobní vyměřovací základ nižší, než je aktuální minimální mzda. Legislativou není stanoveno, že minimální mzda je minimálním příjmovým údajem pro výpočet důchodu.
Mezera v pojištění snižuje pouze dobu pojištění
Období bez rozhodných příjmů má negativní vliv na osobní vyměřovací základ, pokud nejsou splněny podmínky pro hodnocení takového období jako vyloučené doby pojištění. Za takové období vstupuje do výpočtu důchodu nulový příjem a dochází ke snížení celkového osobního vyměřovacího základu. Mezery v pojištění nesnižují pouze celkovou dobu pojištění, která taky ovlivňuje výši důchodu, ale i právě osobní vyměřovací základ.
Nemocenská snižuje důchodové příjmy
Ani dlouhodobé pobírání nemocenské nemá negativní vliv na výpočet osobního vyměřovacího základu, protože se toto období při výpočtu starobního důchodu vyloučí a osobní vyměřovací základ se tak vypočítá pouze z rozhodných příjmů. Častější nemocnost tak s ohledem na výpočet starobního důchodu nevadí.
