V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy, teprve od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti náleží nemocenská, kterou vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Základní podmínkou nároku na nemocenskou je účast na pojištění. Podívejme se na vybrané nepravdy ohledně nemocenské.
Co se dozvíte v článku
- „Dohodáři“ nemají na nemocenskou nárok
- Zaměstnanci pobírají nemocenskou pouze za dobu trvání pracovní smlouvy
- Dlouhodobá nemocenská je důvodem přiznání invalidního důchodu
- Nemocenská zkracuje dobu nároku na podporu v nezaměstnanosti
- Delší nemocnost znamená nižší nemocenskou
- Maximální denní nemocenská nedosahuje 1 000 Kč
- Nemocenská zvyšuje částku mateřské
- Pobírání nemocenské snižuje důchod
- OSVČ v paušálním režimu mají vždy nárok na nemocenskou
- Čerpání nemocenské snižuje OSVČ daň z příjmu
„Dohodáři“ nemají na nemocenskou nárok
Zaměstnání na dohodu o provedení práce je oblíbené zejména, když je hrubá měsíční odměna do limitu pro neplacení sociálního pojištění. Jestliže je však hrubá měsíční odměna 12 000 Kč a více, tak se z ní již sociální pojištění platí a takové zaměstnání zakládá i účast na nemocenském pojištění a případný nárok na nemocenskou. Když je hrubá odměna do limitu pro neplacení sociálního pojištění, tak nárok na nemocenskou nevzniká.
Zaměstnanci pobírají nemocenskou pouze za dobu trvání pracovní smlouvy
I po skončení pracovního poměru mají zaměstnanci nárok na nemocenskou, jestliže dojde k nástupu na nemocenskou v sedmidenní ochranné lhůtě. Náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel, však náleží vždy pouze za dobu trvání zaměstnání.
Dlouhodobá nemocenská je důvodem přiznání invalidního důchodu
Legislativou není stanoveno žádné automatické období pro přiznání invalidního důchodu z důvodu dlouhodobé nemocenské. Někteří žadatelé o invalidní důchod mají nárok na tento důchod po relativně kratší nemoci a jiným žadatelům nevznikne nárok ani po dlouhodobé nemoci. Situace je vždy individuální a záleží na konkrétním zdravotním stavu. Z důvodu několikaměsíční nemocenské tedy nezačne chodit invalidní důchod na účet.
Nemocenská zkracuje dobu nároku na podporu v nezaměstnanosti
Legislativou není umožněno současné pobírání nemocenské a podpory v nezaměstnanosti. To však neznamená, že z důvodu nároku na nemocenskou dochází ke snížení souhrnné podpůrčí doby u podpory v nezaměstnanosti. Výplata podpory v nezaměstnanosti se pouze posune, přičemž celková podpůrčí doba se nesnižuje.
Delší nemocnost znamená nižší nemocenskou
Částka nemocenské závisí na dosahovaném předchozím rozhodném příjmu, ze kterého se vypočítá neredukovaný denní vyměřovací základ. V prvních 16 dnech nároku na nemocenskou činí denní nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, v dalších 30 dnech potom 66 % a v následujících dnech již 72 %. Při dlouhodobé nemoci je tedy průměrná denní nemocenská za celé období vyšší než při krátkodobé nemoci a nikoliv naopak.
Čerpali jste někdy jako zaměstnanec nebo OSVČ nemocenskou?
Maximální denní nemocenská nedosahuje 1 000 Kč
Vzhledem k tomu, že při výpočtu nemocenské se denní vyměřovací základ redukuje a poslední redukční hranice je od 2 449 Kč do 4 897 Kč (z 30 %), tak je nepřímo stanovena i maximální denní částka nemocenské, která v prvních 16 dnech činí 1 617 Kč, v dalších 30 dnech potom 1 779 Kč a v dalších dnech 1 940 Kč. Maximální denní nemocenská je tak výrazně nad tisícikorunou.
Nemocenská zvyšuje částku mateřské
Rodič čerpající mateřskou nemá v případě své nemoci nárok na nemocenskou, nelze pobírat současně mateřskou a nemocenskou. Samotný výpočet mateřské je však výhodnější než výpočet nemocenské.
Pobírání nemocenské snižuje důchod
Během období čerpání nemocenské neplyne rozhodný příjem, ze kterého by vznikala povinnost platby sociálního pojištění. To však neznamená, že toto období má negativní vliv na výpočet osobního vyměřovacího základu, ze kterého se následně měsíční starobní důchod vypočítává. Období čerpání nemocenské totiž patří mezi tzv. vyloučené doby pojištění a při výpočtu osobního vyměřovacího základu (průměrné důchodové mzdy) se nehodnotí.
OSVČ v paušálním režimu mají vždy nárok na nemocenskou
Živnostníci a podnikatelé mají nárok na nemocenskou pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění. I když si OSVČ platí dobrovolné nemocenské pojištění, tak dostávají finanční plnění během nemoci až od 15. kalendářního dne, tak jako ostatní pojištěnci. I OSVČ plnící si své daňové povinnosti účastí v dobrovolném měsíčním paušálním režimu, kdy platí v jedné měsíční platbě daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění, nemají na nemocenskou automaticky nárok. Bez účasti na dobrovolném nemocenském pojištění nemají „paušalisté“ na nemocenskou nárok, tak jako ostatní OSVČ.
Čerpání nemocenské snižuje OSVČ daň z příjmu
Daň z příjmu se vypočítává z daňového základu. Daňoví poplatníci vykonávající výdělečnou činnost pouze půl roku, kteří zbylou polovinu roku pobírají nemocenskou, tak v praxi mohou zaplatit na dani z příjmu vyšší částku, než daňoví poplatníci, kteří chodili do zaměstnání celý rok. Při vysokých příjmech za polovinu roku je daň z příjmu vyšší než při nižších příjmech za celý rok. Samotné čerpání nemocenské přitom nepřináší při výpočtu daně z příjmu žádnou úlevu, toto období nepatří žádným zápočtem mezi daňové odpočty nebo daňové slevy.
