V Česku jsou vypláceny invalidní důchody prvního, druhého a třetího stupně. Finančně vyjít pouze s invalidním důchodem prvního nebo druhého stupně je mimořádně složité, takže vlastní příjem je v těchto případech v podstatě nutností. Jaká daňová pravidla platí pro příjem v invalidním důchodu a jaké důchodové dopady má takový příjem?
Co se dozvíte v článku
- Žádné automatické daňové osvobození
- Příjem v invalidním důchodu již nezvyšuje měsíční důchod
- Sleva na invaliditu náleží i při práci na dohody
- Podnikání je vedlejší samostatnou výdělečnou činností
- Nízký zisk bez platby sociálního pojištění
- Neplacení zdravotního pojištění nevadí
- Zkrácený úvazek a efektivní sazba zdravotního pojištění 4,5 %
- Příjem bez platby sociálního pojištění nezvyšuje dobu pojištění
- Invalidní důchodci nemají nárok na slevu na sociálním pojištění
- Odvod sociálního pojištění a nárok na podporu v nezaměstnanosti
Žádné automatické daňové osvobození
Zaměstnanci pobírající invalidní důchod nemají nárok na automatické daňové osvobození. Mají nárok na dílčí daňové výhody, jak si je uvedeme v textu níže, ale v některých případech mají dokonce souhrnné zdanění velmi podobné jako ostatní zaměstnanci. Případná platba sociálního pojištění z příjmu má však pozitivní vliv na budoucí výpočet starobního důchodu.
Příjem v invalidním důchodu již nezvyšuje měsíční důchod
Výše invalidního důchodu závisí výhradně na průběhu pojištění před přiznáním invalidity, zohledňuje se pouze dopočtená doba pojištění. Pracující invalidní důchodci si výdělečnou činností během pobírání invalidního důchodu na účet již měsíční částku invalidního důchodu zvýšit nemohou. Zaměstnání ani podnikání v invalidním důchodu invalidní důchod nezvyšuje.
Kalkulačka invalidního důchodu
Sleva na invaliditu náleží i při práci na dohody
Každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani má nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč, tedy i zaměstnanci pobírající invalidní důchod. Invalidní důchodci prvního a druhého stupně mají ještě nárok na slevu na invaliditu ve výši 210 Kč. Když je podepsáno prohlášení k dani tak uplatní obě tyto daňové slevy invalidní důchodce i při práci na zkrácený úvazek, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.
Podnikání je vedlejší samostatnou výdělečnou činností
Podnikající invalidní důchodci vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnosti, což je při nižším zisku zvýhodněno při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění, protože nemusí být při výpočtu dodržen minimální vyměřovací základ platný pro hlavní činnost a pojistné se vypočítává ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je pro výpočet zdravotního pojištění 50 % daňového základu a pro výpočet sociálního pojištění 55 % daňového základu.
Měla by se v ČR zvýšit daňová sleva na invaliditu?
Nízký zisk bez platby sociálního pojištění
V případě, že je hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, tak se sociální pojištění vůbec neplatí. Pro celý kalendářní rok 2026 je limitem pro neplacení sociálního pojištění hrubý zisk (tj. příjem ponížený o související výdaje) ve výši 117 521 Kč. V případě podnikání po část roku se limit poměrně snižuje. Když má podnikající invalidní důchodce nízký zisk do limitu, tak sociální pojištění neplatí.
Neplacení zdravotního pojištění nevadí
Invalidní důchodci jsou pro účely placení zdravotního pojištění státními pojištěnci. To je velmi důležité při zaměstnání na některou z pracovních dohod s odměnou do limitu pro neplacení zdravotního pojištění, protože invalidní důchodci mají vyřešen svůj pojistný vztah u zdravotní pojišťovny a nemohou být pro účely placení zdravotního pojištění OBZP (osobou bez zdanitelných příjmů). V roce 2026 se neplatí zdravotní pojištění z dohody o provedení práce, když je hrubá měsíční odměna 11 999 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti, jestliže je 4 499 Kč a méně.
Zkrácený úvazek a efektivní sazba zdravotního pojištění 4,5 %
Standardní sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem je 4,5 % z hrubé mzdy. Pouze zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než 22 400 Kč, kteří nejsou současně státními pojištěnci, odvádí na zdravotním pojištění efektivně více, protože se u nich uplatňuje tzv. dopočet do minima. To však není případ zaměstnanců v invalidním důchodu, kteří jsou státními pojištění a odvádí tak na zdravotním pojištění i v těchto případech 4,5 % z hrubé mzdy.
Příjem bez platby sociálního pojištění nezvyšuje dobu pojištění
Samotné období pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně není náhradní dobou pojištění pro budoucí výpočet starobního důchodu. S ohledem na výpočet starobního důchodu je pro invalidní důchodce prvního a druhého stupně vhodné mít příjem, ze kterého je placeno sociální pojištění. Brigády na pracovní dohody s odměnou do limitu pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění dobu pojištění nezvyšují.
Invalidní důchodci nemají nárok na slevu na sociálním pojištění
Zaměstnanci pobírající řádný starobní důchod mají nárok na slevu na sociálním pojištění v rozsahu 6,5 % z hrubé mzdy. Na sociálním pojištění tak platí 0,6 % a nikoliv 7,1 % jako ostatní zaměstnanci. Nárok na slevu přitom řádným starobním důchodcům vzniká i při zaměstnání na zkrácený úvazek nebo některou z pracovních dohod. Invalidní důchodci však nárok na slevu na sociálním pojištění nemají.
Jak vysoká může být sleva na sleva na sociálním pojištění u vaší mzdy?
Odvod sociálního pojištění a nárok na podporu v nezaměstnanosti
Příjem ze zaměstnání, ze kterého je placeno sociální pojištění, je důležitý pro invalidní důchodce prvního a druhého stupně i s ohledem na možný nárok na podporu v nezaměstnanosti. Invalidní důchodci prvního a druhého stupně mohou pobírat ke svému invalidnímu důchodu podporu v nezaměstnanosti, jestliže splnili dobu pojištění v rozsahu alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech.
