Ve kterých zemích OECD nejvíce kleslo zdanění práce?

Česko patří mezi desítku členských zemí OECD, ve kterých zdanění práce mezi roky 2007 a 2022 nejvíce pokleslo. Jak se během let lišilo zdanění práce u průměrné mzdy v jednotlivých zemích OECD?

Autor: Depositphotos
15. 7. 2024

Sdílet

Do celkového zdanění práce je nutné zohlednit nejenom odvody zaměstnance na dani z příjmů, sociálním a zdravotním pojištění, ale i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V roce 2022 dosahovalo zdanění práce v Česku u průměrné mzdy podle databáze OECD 39,8 %, v tabulce v článku máme proveden podrobný výpočet.

Výpočet zdanění u české mzdy podle OECD

Podle databáze OECD činila průměrná roční hrubá mzda za rok 2022 v Česku 472 783 Kč, měsíčně tedy 39 399 Kč. Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob se počítá pouze s uplatněním základní daňové slevy na poplatníka. Výpočet je proveden podle legislativy roku 2022.

Položka

Částka

Hrubá mzda

39 399 Kč

Sociální pojištění placené zaměstnavatelem

9771 Kč (39 399 × 24,8 %)

Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem

3546 Kč (39 399 × 9 %)

Mzdové náklady

52 716 Kč (39 399 + 9771 + 3546)

Daňový základ

39 400 Kč (hrubá mzda na stokoruny nahoru)

Daň z příjmů

3340 Kč (39 400 × 15 % − 2570)

Sociální pojištění placené zaměstnancem

2561 Kč (39 399 × 6,5 %)

Zdravotní pojištění placené zaměstnancem

1773 Kč (39 399 × 4,5 %)

Čistá mzda

31 725 Kč (39 399 − 3340 − 2561 − 1773)

Daně ze mzdy

20 991 Kč (52 716 − 31 725)

Zdanění práce (v %)

39,8 % (20 991 : 52 716)

Zdroj: vlastní výpočet autora

Za rok 2022 bylo zdanění práce u průměrné mzdy z členských zemí OECD nejvyšší v Belgii (53,0 %), v Německu (48,3 %), v Rakousku (47,8 %), ve Francii (47,0 %), v Itálii (45,9 %), ve Finsku (43,1 %), ve Slovinsku (42,8 %), ve Švédsku (42,4 %), v Portugalsku (41,9 %), na Slovensku (41,6 %) a v Maďarsku (41,2 %). Nižší zdanění než 25 % bylo pouze v Chile, na Novém Zélandu, v Mexiku, ve Švýcarsku, v Izraeli a v Koreji.

Mzdová kalkulačka 2024

nápověda
Uveďte výši své hrubé mzdy (ne tzv. superhrubé).

Zdanění práce je v evropských zemích OECD v průměru značně vyšší než v mimoevropských členských zemích OECD. Hlavním důvodem je vysoké povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V evropských zemích je propracovanější sociální síť, což znamená vyšší nemocenské dávky, mateřskou, podporu v nezaměstnanosti. Rovněž jsou v průměru v evropských zemích vyšší státní důchody.

Tip: Ve kterých zemích OECD jsou nejvyšší mzdy a jak si stojí Česko

Vývoj zdanění práce v Česku

V další tabulce máme uveden vývoj zdanění práce v Česku od roku 2007 do roku 2022, vždy u průměrné mzdy. Údaje jsou převzaty ze statistické databáze OECD (Taxes on labour income). Jak je z tabulky názorně vidět, zdanění práce u průměrné mzdy bylo v Česku pod 40% hranicí pouze v roce 2022.

Rok

Zdanění práce

Rok

Zdanění práce

2022

39,8 %

2014

42,6 %

2021

40,0 %

2013

42,4 %

2020

44,1 %

2012

42,5 %

2019

44,0 %

2011

42,6 %

2018

43,7 %

2010

42,1 %

2017

43,4 %

2009

42,0 %

2016

43,0 %

2008

43,4 %

2015

42,8 %

2007

42,9 %

Pramen: OECD, Tax Database, Taxes on labour income

Čtěte také: Průměrná mzda už atakuje 44 tisíc a reálná roste, spočítali statistici

OECD: Porovnání let 2022 a 2007

V roce 2022 bylo zdanění práce u průměrné mzdy oproti roku 2007 v 16 členských zemích OECD nižší o více než jedno procento. O více než tři procenta se snížilo zdanění práce u průměrné mzdy pouze v devíti členských zemích OECD, a sice v Česku, v Nizozemí, v Dánsku, v Německu, v Polsku, v Litvě, v Řecku, v Turecku a v Maďarsku.

Naproti tomu v devíti členských zemích OECD se zdanění práce u průměrné mzdy zvýšilo o více než jedno procento a pouze v šesti členských zemích OECD se zvýšilo o více než tři procenta (v Japonsku, v Mexiku, v Koreji, v Portugalsku, v Lucembursku a v Irsku).

 

Čtěte také:

Příležitostným příjmem bez zdanění si můžete letos vydělat více

Na letní brigádu už ve 14 letech. Novela zákoníku práce změní zaměstnávání mladistvých

Více o autorovi