Sociální pojištění u zaměstnanců

Sociální pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a část své mzdy odvádí na tento účel i zaměstnanec.

Sociální pojištění zahrnuje:

• pojistné na nemocenské pojištění
• pojistné na důchodové pojištění
• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Z čeho se počítá pojistné na sociální pojištění

Vyměřovacím základem je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo jen na důchodovém pojištění (plnění v peněžní i nepeněžní formě a výhody poskytnuté zaměstnavatelem).

Do základu se naopak nezahrnují:

• náhrada škody podle zákoníku práce,
• odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů,
• věrnostní přídavek horníků,
• odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
• jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
• plnění poskytnutá poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Maximální vyměřovací základ 2020

Výše pojistného je omezena zhora maximálním vyměřovacím základem. Od roku 2012 dochází ke změně u maximálního vyměřovacího základu, který již nečiní 72násobek průměrné mzdy, ale pouze 48násobek průměrné mzdy. Maximální roční vyměřovací základ pro rok 2019 je stanoven částkou 1 569 552 Kč, pro rok 2020 se zvyšuje na 1 672 080 Kč.

Překročení maximálního vyměřovací základu v daném roce

Pokud úhrn vyměřovacích základů zaměstnance přesáhne v kalendářním roce maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán

• u jednoho zaměstnavatele, zaměstnanec neplatí pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ, to platí i v případě více zaměstnání v daném roce, avšak u téhož zaměstnavatele,
• u více zaměstnavatelů, pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů, který přesahuje maximální vyměřovací základ, se považuje za přeplatek na pojistném, tento přeplatek nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci sražena na pojistném.

Sazby pojistného na sociální pojištění

Sazby pojistného činí:

S účinností od 1. 1. 2015 dochází v zákoně č. 589/1992 Sb. ke změně v § 7, který upravuje sazby pojistného. Zaměstnavatelé již nebudou mít možnost stanovit si tzv. zvýšenou sazbu pojistného ve výši 26 % a odečítat od pojistného polovinu zúčtované a vyplacené náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.

Platba pojistného na sociální pojištění

Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.