Sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem činí 4,5 % z hrubé mzdy a sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem je 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Za výpočet a odvod zdravotního pojištění na účet příslušné zdravotní pojišťovny je přitom zodpovědný zaměstnavatel. Jaké problémy mohou mít zaměstnanci s placením zdravotního pojištění?
- Neoznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnavateli
- Práce pouze na DPP do limitu
- Skončení zaměstnání bez registrace na Úřadu práce
- Neplacení zdravotního pojištění z přivýdělku
- Nedoložení potvrzení kvůli daňovému odpočtu
Neoznámení změny zdravotní pojišťovny zaměstnavateli
Každý pojištěnec může jednou za 12 kalendářních měsíců změnit zdravotní pojišťovnu, a to v termínech od 1. ledna a od 1. července. Přihlášku k nové zdravotní pojišťovně je přitom nutné podat nejdříve šest a nejpozději tři měsíce před požadovaným datem změny zdravotní pojišťovny.
Případnou změnu zdravotní pojišťovny musí zaměstnanci vždy oznámit svému zaměstnavateli, aby zdravotní pojištění bylo placeno řádně a včas správné zdravotní pojišťovně. Při neoznámení změny zdravotní pojišťovny se zdravotní pojištění platí nesprávné zdravotní pojišťovně. Jakmile se v budoucnu situace vysvětlí a vyjasní, případnou úhradu penále může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci, který nesplnil svou zákonnou oznamovací povinnost.
Čtěte také: Minimální mzda příští rok přesáhne 20 000 korun. Mnohým proto podraží zdravotní pojištění
Práce pouze na DPP do limitu
Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce v roce 2024 ve výši 10 000 Kč a méně, neplatí se z ní zdravotní pojištění. Zaměstnanec pracující pouze na dohodu nebo dohody o provedení práce, který neplatí ani z jedné dohody o provedení práce zdravotní pojištění, je u své zdravotní pojišťovny veden jako osoba bez zdanitelných příjmů. Všechny osoby bez zdanitelných příjmů si musí zdravotní pojištění platit samy, přičemž v roce 2024 činí měsíční platba 2552 Kč (13,5 % z minimální mzdy 18 900 Kč).
Museli jste si někdy platit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů?
Skončení zaměstnání bez registrace na Úřadu práce
Pokud se zaměstnanec po skončení pracovního poměru neregistruje na Úřadu práce a nepodaří se mu rychle najít nové uplatnění na trhu práce, bude za každý celý kalendářní měsíc po skončení zaměstnání u své zdravotní pojišťovny veden jako osoba bez zdanitelných příjmů s nutností platby zdravotního pojištění jako samoplátce.
Registrace na Úřadu práce se tedy vyplatí nejen s ohledem na čerpání podpory v nezaměstnanosti, ale i z důvodu vyřešení pojistného vztahu u zdravotní pojišťovny, jelikož občané v evidenci na Úřadu práce se považují pro účely placení zdravotního pojištění za státní pojištěnce a zdravotní pojištění za ně platí stát.
Tip: Pět případů, kdy vám zaměstnání sníží důchod víc než nezaměstnanost
Neplacení zdravotního pojištění z přivýdělku
Zaměstnanci, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností a vykonávají tzv. vedlejší činnost, musí platit zdravotní pojištění i v případě minimálního zisku z „vedlejšáku“.
Zdravotní pojištění z vedlejší činnost se vždy platí, není zde zaveden žádný příjmový limit pro neplacení zdravotního pojištění, jako je tomu u sociálního pojištění. Při výpočtu zdravotního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti však nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.
Čtěte také: V čem OSVČ často chybují při platbě zdravotního pojištění
Nedoložení potvrzení kvůli daňovému odpočtu
V případě, že je hrubá měsíční mzda nižší než minimální mzda, která v roce 2024 činí 18 900 Kč, se při výpočtu zdravotního pojištění provádí dopočet do minima a efektivní sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem je vyšší než 4,5 %.
K této situaci dochází v případě zaměstnání na zkrácený úvazek. Pokud si však na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než 18 900 Kč přivydělává zaměstnanec, který pracuje pro jiného zaměstnavatele na plný úvazek nebo současně podniká, a z druhého příjmu tak odvádí minimální zdravotní pojištění, dopočet do minima se u zkráceného úvazku již neprovádí.
Mzdové účetní zaměstnavatele je však potřeba doručit potvrzení, že se dopočet do minima provádět nemá. U OSVČ je potvrzením čestné prohlášení, že platí zálohy jako OSVČ alespoň v minimální výši, a u zaměstnanců se předkládá potvrzení z hlavního zaměstnání, že je při výpočtu zdravotního pojištění dodržen minimální vyměřovací základ.
