Trh nám v současnosti nabízí nepřeberné množství stylů zařízení pro naši domácnost od masově rozšířených až po méně obecně vžité, mezi které nepochybně patří starožitný nábytek - je dnes přežitkem, nebo se opět vrací na výsluní slávy?
Existují věci, které nás nadchnou, ty které nám takříkajíc nesedí a pak ty, které nás nechávají chladnými. Pokud uvažujeme o zařízení domácnosti starožitným nábytkem, popřípadě doplňky, měli bychom k nim mít prvně jmenovaný vztah - měly by nás nadchnout. Kdo starožitnosti považuje za přežité zhmotnění sentimentu, má o jedno rozhodování při budování svého nového bydlení méně. Starožitný nábytek by neměl být jakousi alternativou - "plánem bé" při vytváření našeho domova. Starožitnosti totiž nejsou jen módním doplňkem, užitným předmětem a dobrou investicí; se starožitností si do domácnosti pořizujeme kousek historie a vnášíme do našeho domova nevšední atmosféru. Proto je vhodné seznámit se alespoň okrajově s historií nábytku a s jednotlivými styly. Pokud nejsme znalci dějepisci nebo nehltáme encyklopedie umění, vyplatí se zkontaktovat odborníka, konkrétně bytového architekta. Ten by nám měl pomoci hlavně s vhodným umístěním nábytku v interiéru. Novodobá tendence neodborného a nevkusného přezdobování interiérů starožitným nábytkem a potřeba nemístné prezentace finančních úspěchů značně pošramotila "integraci" historických stylů do domácností. Interiér kompletně vybavený starožitnostmi, který si zachoval jednotný styl, jež se navzájem nepřebíjí s moderní architekturou, je dnes naopak světlou výjimkou. Uvědomme si, že starožitný nábytek je jako šperk, který ozdobí náš interiér, je to pomyslná třešnička na dortu, ne půl kila rozmočeného kompotu... I zde platí (pokolikáté už?), že někdy méně znamená více. Základní pravidlo velí, že starožitný nábytek by měl být umisťován do interiéru jako solitér.
ČLÁNKY DO MAILU