V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. To znamená, že při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu v případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.
- Roční výdajový paušál to jistí
- Nutnost podání daňového přiznání
- Údaje v daňovém přiznání
- Do přehledů se uvádí pouze příjmy z podnikání
- Daňové sazby za rok 2024
- Daňové slevy a odpočty ovlivňují pouze daň z příjmů
- Praktický příklad
Roční výdajový paušál to jistí
Podnikající zaměstnanci stanovují roční výdaje zpravidla ročním výdajovým paušálem, který se liší v závislosti na vykonávané činnosti, nejčastěji činí 60 %, nebo 40 %. Vzhledem k tomu, že při vstupu do dobrovolného měsíčního daňového paušálu nelze mít příjem, ze kterého vzniká povinnost platit zálohovou daň z příjmů, nemohou podnikající zaměstnanci platit přímé daně měsíční paušální daní. Uplatnění ročního výdajového paušálu potom oproti vedení daňové evidence přináší většině podnikajících zaměstnanců daňovou a administrativní úsporu.
Čtěte také: Vydělali jste si příležitostným příjmem nad limit? Máte povinnost podat daňové přiznání
Nutnost podání daňového přiznání
Všichni zaměstnanci s ročními zdanitelnými příjmy mimo zaměstnání, tj. ze samostatné výdělečné činnosti (dle § 7 zákona o daních z příjmů), kapitálového majetku (dle § 8 zákona o daních z příjmů), z nájmu (dle § 9 zákona o daních z příjmů) a ostatních zdanitelných příjmů (dle § 10 zákona o daních z příjmů), nad 20 000 Kč musí sami podávat daňové přiznání a nemohou požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Podnikající zaměstnanci se tak vyplnění a odevzdání daňového přiznání v naprosté většině případů nevyhnou.
Údaje v daňovém přiznání
Při současných příjmech ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti se vyplňuje klasické čtyřstránkové daňové přiznání. K vyplnění daňového přiznání je nutné mít od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech, ve kterém je uveden dílčí daňový základ a zaplacená zálohová daň z příjmů během roku.
Tip: Přehled termínů, dokdy podat daňové přiznání a přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ
Do přehledů se uvádí pouze příjmy z podnikání
Zatímco v daňovém přiznání se uvádí všechny zdanitelné příjmy, do přehledu pro místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu se uvádí pouze daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti.
Daňové sazby za rok 2024
Sazba daně z příjmů do ročního daňového základu ve výši 1 582 812 Kč činí 15 % a nad 1 582 812 Kč již 23 %.
Sazba sociálního pojištění je 29,2 % ze skutečného vyměřovacího základu (z 55 % daňového základu), pokud je však roční hrubý zisk do 105 520 Kč, sociální pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vůbec neplatí, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se však rozhodný příjmový limit poměrně snižuje. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % ze skutečného vyměřovacího základu (z 50 % daňového základu).
Čtěte také: Vedlejší činnost a zdravotní pojištění v 10 bodech
Daňové slevy a odpočty ovlivňují pouze daň z příjmů
Při výpočtu daně z příjmů fyzických osob lze daňový základ snížit o nezdanitelné položky (daňové odpočty), pokud jsou splněny zákonné podmínky uvedené v § 15 zákona o daních z příjmů. Vyčíslenou daň z příjmů následně snižují daňové slevy, každý daňový poplatník uvede v daňovém přiznání minimálně daňovou slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Na výpočet ročního sociálního pojištění a ročního zdravotního pojištění nemají žádné daňové slevy a daňové odpočty vliv.
Byli jste někdy v situaci, kdy jste měli kromě hlavního zaměstnání ještě přivýdělek?
Praktický příklad
Zaměstnanec Tomáš měl za rok 2024 roční hrubou mzdu ze zaměstnání ve výši 558 000 Kč, na daňových zálohách zaplatil 52 860 Kč. Z podnikání měl příjem ve výši 220 000 Kč a výdaje uplatnil 60% výdajovým paušálem, hrubý zisk má tedy 88 000 Kč. V tabulce níže si vypočteme souhrnnou daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění ze zaměstnání a sociální a zdravotní pojištění z podnikání.
|
Položka |
Částka |
|
Roční hrubá mzda |
558 000 Kč |
|
Sociální pojištění placené zaměstnancem (7,1 % z hrubé mzdy) |
39 618 Kč |
|
Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 % z hrubé mzdy) |
25 110 Kč |
|
Základ daně z podnikání |
88 000 Kč |
|
Roční daňový základ |
646 000 Kč |
|
Daň z příjmů (15 % z 646 000 Kč) |
96 900 Kč |
|
Sleva na poplatníka |
30 840 Kč |
|
Daň z příjmů po slevě |
66 060 Kč |
|
Daňové zálohy ze zaměstnání |
52 860 Kč |
|
Nedoplatek na dani z příjmů |
13 200 Kč |
|
SP z podnikání (zisk do limitu pro neplacení) |
0 Kč |
|
ZP z podnikání (50 % × 88 000 Kč × 13,5 %) |
5940 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Vzhledem k tomu, že daňovou slevu na poplatníka vyčerpá pan Tomáš již při výpočtu měsíční čisté mzdy, roční nedoplatek na dani z příjmů ve výši 13 200 Kč jde celý na vrub příjmům z podnikání. Z důvodu hrubého zisku do limitu neplatí pan Tomáš z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění a zdravotní pojištění činí 5940 Kč.
Celkové zdanění přivýdělku z podnikání je tedy v případě pana Tomáše relativně nízké a činí 19 140 Kč což je oproti skutečnému hrubému zisku (skutečné výdaje jsou poloviční oproti uplatněnému paušálu) velmi příznivé.
Tip: Změna zaměstnání a platba zálohy na zdravotní pojištění z přivýdělku
Řešíte si daňové přiznání sami? Použijte inteligentní daňové šablony od business.center.cz, najdete je zde.
Zdroj: YouTube/Podnikatel.cz