Podle údajů Eurostatu nemělo v roce 2023 v Bulharsku, v Rumunsku, v Lotyšsku, v Řecku, v Chorvatsku a Litvě více než 40 % obyvatel dostatečné finanční rezervy na neplánované vyšší výdaje. Částka neočekávaného vyššího výdaje je v každé zemi odlišná, např. v Německu se jedná o 1 250 eur (aktuálně přes 31 tisíc Kč) a více. Počet domácností bez úspor a finančních rezerv je v posledních letech vyšší, než tomu bylo v minulosti.
- Kdo má nejčastěji finanční problémy?
- Vysoké výdaje za bydlení
- Desítka nejlepších zemí
- Příjmová hranice „chudoby“
- Důležitost zvyšování minimální mzdy
Kdo má nejčastěji finanční problémy?
Bez větších finančních úspor jsou nejčastěji domácnosti, kde alespoň jeden z partnerů je dlouhodobě nezaměstnaný, samoživitelky a samoživitelé, domácnosti splácející vysokou hypotéku a spotřebitelské úvěry, rodiny s více dětmi, neúspěšní podnikatelé a samostatně žijící penzisté s podprůměrným důchodem. Rodinnou finanční situaci zásadně ovlivňují pravidelné měsíční příjmy, dobře hospodařící domácnosti však mohou mít finanční rezervu i při relativně nižších příjmech, pokud mají své výdaje zcela pod kontrolou a všichni dospělí v domácnosti pracují.
Čtěte také: Kolik opravdu platí na dani z příjmu zaměstnanci s průměrnou mzdou v zemích OECD?
Vysoké výdaje za bydlení
V členských zemích Evropské unie stoupá počet domácností, jejichž výdaje za bydlení dosahují více než 40 % čistého měsíčního disponibilního příjmu. Evropané tak mají problémy s neočekávanými výdaji zejména z důvodu kombinace nízkého rodinného příjmu, rostoucích výdajů za bydlení a rostoucích cen potravin. V Řecku, v Lucembursku, v Dánsku, v Německu, v Bulharsku a Švédsku je více než 10 % domácností, které vydávají za bydlení více než zmíněných 40 % svého příjmu.
V jaké výši měsíčního příjmu vaší domácnosti máte úspory na nečekané výdaje?
Desítka nejlepších zemí
Nejméně lidí majících problémy s jednorázovou neplánovanou vyšší platbou bylo v roce 2023 na Maltě (15,9 %), v Nizozemí (15,9 %), v Česku (19,7 %), ve Švédsku (21,8 %), ve Slovinsku (22,7 %), v Rakousku (22,8 %), v Dánsku (23,1 %), v Lucembursku (24,1 %), ve Finsku (26,0 %) a v Itálii (28,8 %).
Mzdová kalkulačka 2025
Příjmová hranice „chudoby“
V případě, že rodinný disponibilní příjem nedosahuje 60 % ekvivalentního příjmu mediánu mzdy, tak se členové domácnosti považují za „chudé“. Vzhledem k propracované sociální politice je „chudých“ Evropanů výrazně méně, než počet občanů, kteří nemají žádné finanční úspory. Nejvíce „chudých“ žilo v roce 2023 v Lotyšsku, v Estonsku, v Rumunsku, v Litvě, v Bulharsku a ve Španělsku, ve všech zemích více než 20 %. Nejméně „chudých“ žilo v Česku (9,8 %), v Dánsku (11,8 %), v Irsku (12,0 %), ve Finsku (12,2 %) a v Belgii (12,3 %).
Tip: Téměř 72 milionů lidí v EU žije v chudobě podle definice. Jak si stojí Česko?
Důležitost zvyšování minimální mzdy
Ve většině členských zemích Evropské unie je legislativou stanovena minimální mzda, která v posledních letech značně rostla. Cílem zvyšování minimální mzdy je posilování její motivační a ochranářské funkce, aby i zaměstnanci pracující za minimální mzdu měli finanční prostředky pro důstojný život. V roce 2025 je nejvyšší hodinová minimální mzda ze zemí EU v Lucembursku (15,25 €), v Nizozemí (14,06 €), v Irsku (13,50 €), v Německu (12,82 €), v Belgii (12,57 €) a ve Francii (11,88 €).
Čtěte také: V pěti zemích EU je minimální hodinová mzda přes 12 eur. Jak jsme na tom v ČR?
Prameny:
DESTATIS Statistisches Bundesamt, Europa in Zahlen – Kein Geld für Rechnungen und unerwartete Ausgaben
Eurostat – Finanzielle Unfähigkeit, unerwartet anfallende Ausgaben zu betreiten
