Pravidelný vlastní příjem z výdělečné činnosti je pro příjemce invalidního důchodu velmi přínosný. Životní úroveň pouze s invalidním důchodem by byla poměrně nízká, vždyť v září 2025 činil průměrný invalidní důchod prvního stupně 10 126 Kč a průměrný invalidní důchod druhého stupně 11 970 Kč. Jaký výdělek se nejvíce vyplatí a jaká daňová pravidla platí pro výdělečně činné invalidní důchodce?
Co se dozvíte v článku
- 1. Žádná sleva na sociálním pojištění
- 2. Důležitost placení sociálního pojištění
- 3. Sleva na invaliditu je velmi nízká
- 4. Výdělek během pobírání invalidního důchodu částku důchodu nezvyšuje
- 5. Neprovádí se dopočet do minima u zdravotního pojištění
- 6. Podnikání je vedlejší samostatnou výdělečnou činností
1. Žádná sleva na sociálním pojištění
Pracující řádní starobní důchodci mají nárok na slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 % z hrubé mzdy. Zaměstnanci v řádném důchodovém věku tak mají poměrně výrazně nižší zdanění než jejich kolegové v předdůchodovém věku se stejně vysokou hrubou mzdou. Invalidní důchodci ale nárok na slevu na sociálním pojištění nemají. Daňové podmínky pro řádné starobní důchodce jsou tak výhodnější než pro invalidní důchodce.
2. Důležitost placení sociálního pojištění
Na první pohled může být velmi výhodné mít v invalidním důchodu příjem na základě dohody o provedení práce s hrubou měsíční odměnou do limitu pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění. Při detailnějším pohledu je však lepší mít příjem, ze kterého se sociální pojištění platí.
Důvodem je skutečnost, že doba pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně se pro budoucí výpočet starobního důchodu nehodnotí jako náhradní doba pojištění, takže s ohledem na výpočet starobního důchodu je pro příjemce invalidního důchodu prvního a druhého stupně dobré mít příjem, ze kterého se sociální pojištění platí.
V roce 2026 se neplatí z dohody o provedení práce sociální pojištění, když je hrubá měsíční odměna 11 999 Kč a méně. Kombinace zaměstnání na zkrácený úvazek, ze kterého se sociální pojištění platí, a dohody o provedení práce s odměnou do limitu je však samozřejmě možná.
Kalkulačka práce na dohody v roce 2026
3. Sleva na invaliditu je velmi nízká
Zaměstnanci v invalidním důchodu mají nárok na slevu na invaliditu. Příjemci invalidního důchodu prvního a druhého stupně potom v částce 210 Kč měsíčně. Sleva na invaliditu je však velmi nízká a dlouhodobě ve stejné výši, takže její reálná hodnota v čase velmi poklesla. Zatímco sleva na poplatníka nebo daňové zvýhodnění na děti se zvyšovalo, tak sleva na invaliditu nikoliv.
Když má zaměstnanec pobírající invalidní důchod prvního stupně hrubou mzdu ve výši např. 35 000 Kč, tak se veškeré zdanění oproti kolegům se stejně vysokou mzdou liší právě pouze o těchto 210 Kč. Mírné výhody pro invalidní důchodce se vztahují pouze pro velmi nízké příjmy.
4. Výdělek během pobírání invalidního důchodu částku důchodu nezvyšuje
I když má invalidní důchodce prvního a druhého stupně vlastní příjem a platí z něj poměrně vysoké přímé daně, tak si svoji měsíční částku invalidního důchodu nezvyšuje. Dosahovaný příjem má pochopitelně pozitivní vliv na budoucí výpočet starobního důchodu, aktuálně pobíranou částku invalidního důchodu však nezvyšuje.
5. Neprovádí se dopočet do minima u zdravotního pojištění
Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou nižší než 22 400 Kč, což je minimální mzda platná pro práci na plný úvazek v roce 2026, kteří neplatí zdravotní pojištění z jiného příjmu nebo nejsou státními pojištěnci, zaplatí na zdravotním pojištění více než standardních 4,5 % z hrubé mzdy, neboť se v jejich případě provede dopočet do minima. Invalidní důchodci jsou však státními pojištěnci, takže zaměstnání na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší než 22 400 Kč jim nezvyšuje efektivní sazbu zdravotního pojištění.
6. Podnikání je vedlejší samostatnou výdělečnou činností
Pokud invalidní důchodce podniká, tak vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, což znamená, že se na něj při výpočtu ročního zdravotního pojištění a ročního sociálního pojištění nevztahuje minimální vyměřovací základ platný pro hlavní činnost, což přináší při nižším zisku významnou úsporu na pojistném, které se v takovém případě vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu.
Když je hrubý zisk do limitu, tak se sociální pojištění dokonce vůbec neplatí. Pro celý kalendářní rok 2026 je limitem pro neplacení sociálního pojištění hrubý zisk do 117 521 Kč. S ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu je pro invalidního důchodce vhodné mít příjem, ze kterého se platí sociální pojištění.
