V prosinci 2025 činil průměrný invalidní důchod prvního stupně 10 103 Kč, průměrný invalidní důchod druhého stupně 11 953 Kč a průměrný invalidní důchod třetího stupně 17 636 Kč. Invalidní důchod je možné pobírat na účet pouze při splnění dvou zákonných podmínek: přiznání invalidity a získání minimální doby pojištění, která se liší dle věku, např. občané starší 28 let musí získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 5 let v posledních 10 letech. S jakými legislativními nástrahami by měli invalidní důchodci počítat?
Co se dozvíte v článku
- Dlouhodobé zdravotní problémy nemusí vždy stačit
- Pouze tři stupně invalidity
- Minimum u invalidního důchodu prvního stupně je nejnižší
- Nižší důchod = nižší valorizace
- Výchovné invalidní důchod nezvyšuje
- Nižší odpracovaný počet let a vyšší doba pojištění
- Výdělek částku invalidního důchodu nezvyšuje
- Žádná sleva na sociálním pojištění
- Invalidní důchody prvního a druhého stupně nejsou náhradními dobami pojištění
- Daňová sleva na invaliditu se nezvýšila od roku 2008
Dlouhodobé zdravotní problémy nemusí vždy stačit
Někteří žadatelé o invalidní důchod mají sice zdravotní problémy, ale není jim přiznána ani invalidita prvního stupně. Nárok na alespoň invaliditu prvního stupně vzniká, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, jak vyplývá z § 39 zákona o důchodovém pojištění. Ne všechny dlouhodobé zdravotní problémy tak zaručují přiznání invalidního důchodu. Žadatel s poklesem pracovní schopnosti třeba o 30 % tak sice má zdravotní problémy, které ho omezují ve výdělečné činnosti, ale invalidní důchod na účet dostávat nemůže.
Pouze tři stupně invalidity
Pro přiznání invalidity prvního stupně musí pracovní schopnost poklesnout nejméně o 35 % a nejvíce o 49 %, pro invaliditu druhého stupně nejméně o 50 % a nejvíce o 69 % a pro přiznání invalidity třetího stupně nejméně o 70 %. Vzhledem ke stanovenému rozmezí mohou mít dva příjemci invalidního důchodu prvního stupně značně odlišné zdravotní problémy a přitom oběma náleží invalidita prvního stupně. Rozčlenění zdravotních problémů pouze do tří kategorií není snadné, a proto mají někteří příjemci invalidního důchodu pocit, že by měli mít vyšší invalidní důchod.
Minimum u invalidního důchodu prvního stupně je nejnižší
Legislativou jsou stanoveny i minimální částky jednotlivých státních důchodů. Absolutní minimum u invalidního důchodu prvního stupně je však nejnižší ze všech a činí pouze 6 534 Kč. Např. minimální předčasný důchod činí 9 800 Kč a je stejně vysoký jako minimální řádný starobní důchod.
Nižší důchod = nižší valorizace
Všechny státní důchody se každoročně valorizují. Vzhledem k tomu, že procentní výměra důchodu se zvyšuje při lednové valorizaci příslušným procentem, tak se měsíční důchod v korunách zvyšuje invalidním důchodcům méně než měsíční důchod starobním důchodcům. Nejméně se pochopitelně z důvodu každoroční valorizace zvyšuje invalidní důchod prvního stupně, jehož průměrná částka je ze všech státních důchodů nejnižší.
Výchovné invalidní důchod nezvyšuje
Při výpočtu starobního důchodu mají zpravidla ženy nárok na výchovné k důchodu, které v roce 2026 činí 500 Kč na každé vychované dítě. Invalidní důchod však výchovné nezvyšuje. Ani invalidní důchodkyně pečující o nezletilé děti nemá nárok na nějaké zvýšení při výpočtu invalidního důchodu.
Nižší odpracovaný počet let a vyšší doba pojištění
Částku invalidního důchodu ovlivňuje i získaná doba pojištění. Při výpočtu invalidního důchodu se pracuje i s tzv. dopočtenou dobou pojištění. To mimo jiné znamená, že mladší žadatel o invalidní důchod může mít vyšší dobu pojištění než starší žadatel, který sice skutečně odpracoval více let, ale má i mezery v pojištění.
Kalkulačka invalidního důchodu
Výdělek částku invalidního důchodu nezvyšuje
Vlastní výdělečná činnost během pobírání invalidního důchodu je velmi přínosná a má zásadní vliv na celkovou životní úroveň příjemce invalidního důchodu. Vlastní příjem, ze kterého je odváděno sociální pojištění, však nemá žádný vliv na měsíční částku invalidního důchodu. Z důvodu platby na sociálním pojištění nedochází k přepočítání invalidního důchodu.
Žádná sleva na sociálním pojištění
Řádní starobní důchodci mohou mít libovolný příjem a dokonce mají nárok na slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu, kterým je u zaměstnance hrubá mzda. Pracující řádní starobní důchodci tak mají nižší zdanění než kolegové v předdůchodovém věku. Pracující invalidní důchodci však nemají na tuto slevu na sociálním pojištění nárok, týká se pouze řádných starobních důchodců.
Invalidní důchody prvního a druhého stupně nejsou náhradními dobami pojištění
Měsíční částku starobního důchodu zásadně ovlivňuje získaná doba pojištění, přičemž do doby pojištění se započítávají nejenom roky, kdy bylo z příjmu odváděno sociální pojištění, ale i tzv. náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění přitom nepatří doba pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně. S ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu je pro příjemce invalidního důchodu prvního a druhého stupně důležité mít vlastní příjem, ze kterého se odvádí sociální pojištění. Náhradní dobou pojištění je pouze invalidní důchod třetího stupně.
Měla by se v ČR zvýšit daňová sleva na invaliditu?
Daňová sleva na invaliditu se nezvýšila od roku 2008
Při výpočtu měsíční daně z příjmu ze zaměstnání mají invalidní důchodci prvního a druhého stupně nárok na daňovou slevu na invaliditu ve výši 210 Kč a invalidní důchodci třetího stupně ve výši 420 Kč. Částky daňových slev jsou od roku 2008 ve stejné výši. Měsíční slevy na invaliditu se tedy dlouhodobě nezvyšovaly a jejich reálná hodnota během let stále klesá.
