Dlouhodobá nezaměstnanost a důchod, je to velký problém?

Nezaměstnanost a důchod

Evidence na úřadu práce se při splnění zákonných podmínek počítá jako náhradní doba pojištění a vyloučená doba pojištění. To znamená, že takové období zvyšuje celkovou dobu pojištění (hodností se z 80 %) a současně nemá vliv na výši osobního vyměřovacího základu, protože se toto období při jeho výpočtu vyloučí. Zjednodušeně řečeno taková nezaměstnanost má velmi malý negativní vliv na výpočet starobního důchodu. 

Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti

Kdy se počítá nezaměstnanost pro důchod a kdy nikoliv?

Jako náhradní doba pojištění a vyloučená doba pojištění se evidence na úřadu práce započítává vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Období evidence na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti se však započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se toto období zjišťuje zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Nehodnocená nezaměstnanost má negativní vliv na výši státního důchodu hned dvojnásobný: snižuje se získaná doba pojištění a rozmělňuje (snižuje) se osobní vyměřovací základ. 

Nepřiznání státního důchodu

Pro přiznání řádného starobního důchodu musí být získána doba pojištění alespoň v rozsahu 35 let a pro přiznání předčasného důchodu musí být získána doba pojištění alespoň v rozsahu 40 let. V praxi je tak dlouhodobá nezaměstnanost často důvodem, proč odchod do předčasného důchodu vůbec nepřichází do úvahu (splnění podmínky pojištění je přísnější než u řádného důchodu) a nemusí být dokonce splněna ani podmínka 35 let pojištění pro přiznání řádného starobního důchodu. 

• Evidenci na úřadu práce, která se již nehodnotí jako náhradní doba pojištění, lze dopojistit i zpětně formou dobrovolného důchodového pojištění. V případě nezaměstnanosti je vhodné být i po vyčerpání podpory v nezaměstnanosti v evidenci na úřadu práce. 

• V praxi se institut dobrovolného důchodového pojištění používá především v situaci, že chybí nějaká doba pojištění k samotnému přiznání starobního důchodu. Ke zvýšení měsíčního důchodu se institut dobrovolného důchodového pojištění nevyužívá, protože měsíční částka minimálního dobrovolného důchodového pojištění, které odpovídá velmi nízké mzdě, je stále poměrně vysoká.

Přečtěte si také:

Co se počítá do náhradní doby pojištění v rámci nároku na důchod?

Snížení starobního důchodu kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti

Několik nehodnocených let z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti má pochopitelně negativní vliv na měsíční částku starobního důchodu, každý ukončený rok pojištění značně zvyšuje měsíční důchod. Navíc lze počítat se snížením osobního vyměřovacího základu.

Praktický příklad: nezaměstnanost a dopad na výpočet důchodu

Pan Karel má osobní vyměřovací základ za odpracované roky ve výši 51 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 46 let. Pan Karlovi je tak přiznán řádný starobní důchod ve výši 24 836 Kč. 

Pan Milan získal dobu pojištění v rozsahu 43 let, nezaměstnanost nad limit se mu nepočítá. Tři nehodnocené roky panu Milanovi sníží (rozmělní) osobní vyměřovací základ na 47 143 Kč. Pan Milan má tedy nižší důchod než pan Karel z důvodu nižší doby pojištění a z důvodu nižšího osobního vyměřovacího základu. Panu Milanovi je přiznán řádný starobní důchod ve výši 22 891 Kč. Tříletá mezera v pojištění snižuje panu Milanovi starobní důchod o 1 945 Kč. 

Snížení důchodu kvůli nehodnocené tříleté nezaměstnanosti

V přiložené tabulce níže máme provedeny výpočty, tak jako v praktickém příkladu u pana Karla a pana Milana, u vybraných průměrných důchodových mezd (osobních vyměřovacích základů). Při výpočtu nepočítáme s výchovným. Čím vyšší průměrná důchodová mzda, tím pochopitelně vyšší negativní vliv na výši státního důchodu má tříletá mezera v pojištění z důvodu již nehodnocené nezaměstnanosti.  

vlastní výpočet autora

Přečtěte si také:

I období bez práce se může počítat do starobního důchodu. Záleží ale na více faktorech