Výše státního důchodu závisí na průměrné mzdě za odpracované roky (tzv. osobním vyměřovacím základu) a získané době pojištění. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i náhradní doby pojištění. Mezera v pojištění, kdy není z příjmu odváděno sociální pojištění a ani není splněna žádná z podmínek pro hodnocení daného období jako náhradní doby pojištění, samozřejmě celkovou dobu pojištění nezvyšuje. Navíc však mezera v pojištění snižuje osobní vyměřovací základ, protože se rozhodné důchodové příjmy „rozmělní“. Mezera v pojištění tak snižuje současně celkovou dobu pojištění a osobní vyměřovací základ.
Co se dozvíte v článku
Bez minimální doby pojištění nemůže být důchod přiznán
Při přiznání řádného starobního důchodu je nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let. Pokud není získána minimální doba pojištění, potom nemůže být ke dni dosažení řádného důchodového věku starobní důchod přiznán. Pro přiznání předčasného důchodu musí být získána doba pojištění dokonce v rozsahu 40 let. Delší nepojištěné období je důvodem pro nepřiznání starobního důchodu.
Praktický příklad – roční mezera při výpočtu důchodu
Pan Martin získal dobu pojištění v rozsahu 46 let a jeho osobní vyměřovací základ je 50 000 Kč. Panu Martinovi je přiznán řádný starobní důchod ve výši 24 657 Kč.
Pan Jakub měl po celé roky stejné příjmy jako pan Martin, pouze v jednom roce si udělal „volno“. Roční mezera v pojištění znamená snížení osobního vyměřovacího základu nad 48 717 Kč a získání doby pojištění v rozsahu 45 let. Za těchto podmínek je panu Jakubovi přiznán řádný starobní důchod ve výši 24 003 Kč Měsíční mezera v pojištění snížila panu Jakubovi měsíční důchod oproti panu Martinovi o 654 Kč.
Vliv roční mezery v pojištění na důchod
V přiložené tabulce níže máme pro názornost vypočten řádný starobní důchod s dobou pojištění v rozsahu 46 let a současně při roční mezeře v pojištění u různých osobních vyměřovacích základů. Porovnání je provedeno stejným způsobem, jako je tomu u důchodů pana Martina a pana Jakuba z předchozího praktického příkladu.
|
Standardní varianta |
Varianta s roční mezerou v pojištění |
Finanční rozdíl |
||||
|
OVZ |
Pojištění |
Důchod |
OVZ |
Pojištění |
Důchod |
|
|
30 000 Kč |
46 let |
21 081 Kč |
29 231 |
45 let |
20 595 Kč |
486 Kč |
|
40 000 Kč |
46 let |
22 869 Kč |
38 974 |
45 let |
22 299 Kč |
570 Kč |
|
50 000 Kč |
46 let |
24 657 Kč |
48 717 |
45 let |
24 003 Kč |
654 Kč |
|
60 000 Kč |
46 let |
26 445 Kč |
58 461 |
45 let |
25 708 Kč |
737 Kč |
|
70 000 Kč |
46 let |
28 233 Kč |
68 204 |
45 let |
27 412 Kč |
821 Kč |
|
80 000 Kč |
46 let |
30 021 Kč |
77 947 |
45 let |
29 116 Kč |
905 Kč |
|
100 000 Kč |
46 let |
33 598 Kč |
97 434 |
45 let |
32 525 Kč |
1 073 Kč |
|
130 000 Kč |
46 let |
38 962 Kč |
126 664 |
45 let |
37 638 Kč |
1 324 Kč |
vlastní výpočet autora
U zvolených vstupních údajů snižuje roční mezera v pojištění měsíční částku starobního důchodu od 486 Kč po 1 324 Kč. V korunovém vyjádření snižuje roční mezera v pojištění více starobní důchod lidem s nadprůměrnými příjmy.
Nižší příjem tolik nevadí
S ohledem na výpočet starobního důchodu je mnohem lepší než rok „volna“ pracovat na zkrácený úvazek s nízkou mzdou. Zaměstnání na zkrácený úvazek se totiž započítává do doby pojištění ve stejném rozsahu jako zaměstnání na plný úvazek. Rok zaměstnání na zkrácený úvazek se počítá prostě jako rok. Zkrácený úvazek tak „chrání“ celkovou dobu pojištění, stejně jako náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu při splnění zákonných podmínek, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu). I nízká mzda na zkrácený úvazek samozřejmě snižuje celkovou hodnotu osobního vyměřovacího základu výrazně méně, než když v daném období neplyne žádný rozhodný příjem a současně se dané období nezapočítává jako vyloučená doba pojištění.
Kalkulačka starobního důchodu
Předdůchod osobní vyměřovací základ nesnižuje
Důležitou roli při výpočtu osobního vyměřovacího základu (průměrné hrubé mzdy za odpracované roky) hrají chráněná období hodnocená jako vyloučené doby pojištění, taková období se totiž při výpočtu starobního důchodu vyloučí a osobní vyměřovací základ se vypočítává pouze z ostatních příjmů. Vyloučené doby pojištění „chrání“ osobní vyměřovací základ. Mezi vyloučené doby pojištění patří zejména období počítané jako náhradní doby pojištění, ale i např. období čerpání předdůchodu, které náhradní dobou pojištění není. Lidem v předdůchodovém věku čerpající předdůchod se tak z důvodu nulového rozhodného příjmu nesnižuje celkový osobní vyměřovací základ.
Závěrem: dopady mezery v pojištění na důchod
Pokud nevýdělečně činné období nesplňuje podmínky náhradní doby pojištění a vyloučené doby pojištění, potom má tato mezera v pojištění za následek nižší měsíční částku důchodu. V horším případě není dokonce státní důchod vůbec přiznán, velké mezery v pojištění je potřeba včas řešit formou dobrovolného důchodového pojištění. Zaměstnání za nízkou mzdu je s ohledem na výpočet důchodu mnohem lepší než mezera v pojištění.
