Ochranná lhůta pro nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění je sedmidenní. Při pozdější pracovní neschopnosti již z tohoto bývalého zaměstnání nemocenská nenáleží. Nemocenská náleží vždy až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti, v prvních dvou týdnech náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel.
Co se dozvíte v článku
Náhrada mzdy, na rozdíl od nemocenské, náleží vždy pouze za dobu trvání pracovního poměru. Nemoc v ochranné lhůtě tak nárok na náhradu mzdy nezakládá. Nemocenskou nelze současně pobírat s podporou v nezaměstnanosti. V praxi tak nemocenská odkládá výplatu podpory v nezaměstnanosti, celková podpůrčí doba se však u podpory v nezaměstnanosti z tohoto důvodu nesnižuje.
Způsob ukončení zaměstnání nerozhoduje
Pro nárok na sedmidenní ochrannou lhůta pro nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání není rozhodující, jakým způsobem došlo k ukončení zaměstnání. V praxi může být pracovní poměr ukončen např. výpovědí podanou zaměstnavatelem, výpovědí podanou zaměstnancem, vzájemnou dohodou, uplynutím sjednané doby v pracovní smlouvě, všechny tyto důvody zakládají nárok na nemocenskou při splnění ochranné lhůty.
Příklad – DPP a nemocenská
Student vysoké školy Radim si dlouhodobě přivydělával na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou do limitu pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění, v roce 2026 to je 11 999 Kč a méně. Takový příjem nezakládal účast na nemocenském pojištění, takže po skončení zaměstnání na dohodu o provedení práce nemá pan Radim nárok na nemocenskou.
Příklad – Zkrácený úvazek nevadí
Slečna Kristýna pracovala na zkrácený úvazek na dobu určitou. Po skončení pracovní poměru v sedmidenní ochranné lhůtě onemocní. Slečna Kristýna bude mít nárok na nemocenskou, i když nedostala klasickou výpověď a pracovala pouze na zkrácený úvazek. Ze zkráceného úvazku se totiž vždy odvádí sociální pojištění a je splněna podmínka pojištění, samotná částka nemocenské však odpovídá dosahované mzdě a bude tedy nižší, než by byla v případě práce na plný úvazek.
Standardní výpočet nemocenské
Na samotný výpočet nemocenské nemá vliv, zdali se čerpá nemocenská ještě během trvání pracovního poměru, nebo během ochranné lhůty po skončení zaměstnání. Všechny parametry výpočtu nemocenské jsou stejné. Nedochází k žádnému znevýhodnění při výpočtu nemocenské. V přiložené tabulce máme pro názornost uvedenu nemocenskou za 30 dní (od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti) v roce 2026 u vybraných hrubých mezd.
|
Hrubá mzda |
Měsíční nemocenská |
Hrubá mzda |
Měsíční nemocenská |
|
20 000 Kč |
11 170 Kč |
80 000 Kč |
37 964 Kč |
|
30 000 Kč |
16 746 Kč |
90 000 Kč |
39 818 Kč |
|
40 000 Kč |
22 324 Kč |
100 000 Kč |
41 672 Kč |
|
50 000 Kč |
27 842 Kč |
120 000 Kč |
45 396 Kč |
|
60 000 Kč |
31 550 Kč |
140 000 Kč |
49 104 Kč |
|
70 000 Kč |
35 258 Kč |
170 000 Kč |
50 778 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Kalkulačka nemocenské
Pro důchodce ochranná lhůta neplatí
V § 28 zákona o nemocenském pojištění je uvedeno, že nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání nemají starobní důchodci. Zatímco během trvání pracovního poměru mají na nemocenskou nárok i zaměstnanci v řádném starobním důchodu, tak po skončení zaměstnání již nikoliv. Během trvání pracovního poměru mohou starobní důchodci pobírat nemocenskou maximálně v rozsahu 70 kalendářních dní.
Čerpali jste někdy jako zaměstnanec nebo OSVČ nemocenskou?
Nemoc po skončení zaměstnání a důchod
Pobírání nemocenské v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání nemá negativní vliv na budoucí výpočet starobního důchodu, protože pro důchodové účely se toto období hodnotí jako náhradní doba pojištění i jako vyloučená doba pojištění. To zjednodušeně řečeno znamená, že toto období zvyšuje dobu pojištění ovlivňující měsíční částku starobního důchodu a současně se toto období vyloučí při výpočtu průměrné důchodové mzdy (osobního vyměřovacího základu), takže nedojde z důvodu čerpání nemocenské v ochranné lhůtě ke snížení základního příjmového údaje pro výpočet starobního důchodu.
