Nárok na řádný starobní důchod vzniká při dosažení řádného důchodového věku a při získání alespoň minimální doby pojištění. Samotnou výši starobního důchodu ovlivňuje průměrná hrubá mzda za odpracované roky a získaná doba pojištění. Podívejme se na vybrané změny v minulých letech, které zpřísnily přiznání řádného starobního důchodu a zhoršují samotný výpočet řádného starobního důchodu.
Co se dozvíte v článku
- Vyšší nároky na dobu pojištění
- Postupné zvyšování řádného důchodového věku
- Sjednocování důchodového věku
- Hodnocení příjmů na začátku pracovní kariéry
- Nehodnocení studia jako náhradní doby pojištění
- Omezení hodnocení evidence na úřadu práce
- Omezení u vyloučených dob pojištění
- Zastropování výpočtového základu
- Snížení zápočtu za každý rok pojištění
- Snížení zápočtu v první redukční hranici
Vyšší nároky na dobu pojištění
Ještě v roce 2009 stačilo pro přiznání řádného starobního důchodu získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 25 let. Následně se minimální doba pojištění nutná pro přiznání řádného starobního důchodu každoročně o rok zvyšovala a od roku 2019 je nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let. Pokud žadatel o starobní důchod nezískal minimální dobu pojištění, tak mu nemůže být ke dni dosažení řádného důchodového věku starobní důchod přiznán.
Postupné zvyšování řádného důchodového věku
Řádný důchodový věk v Česku se postupně zvyšuje a je uveden v příloze číslo jedna zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Do důchodu se aktuálně odchází později než v minulosti. Více se přitom postupně zvyšuje důchodový věk ženám než mužům. V přiložené tabulce máme pro názornost uveden řádný důchodový věk mužů vybraných ročníků narození.
|
Rok narození |
Řádný důchodový věk mužů |
|
1936 |
60 let a 2 měsíce |
|
1941 |
61 let |
|
1947 |
62 let |
|
1953 |
63 let |
|
1959 |
64 let |
|
1965 |
65 let |
Sjednocování důchodového věku
Výrazně později odchází do řádného starobního důchodu ženy, které vychovaly více dětí, než tomu bylo v minulosti. Důvodem je postupné sjednocování důchodového věku. Výchova dětí již nebude mít dle aktuálně platné legislativy žádný vliv na důchodový věk. Důchodový věk mužů a všech žen bude v budoucnu stejný.
V přiložené tabulce máme pro názornost uveden růst řádného důchodového věku u vybraných ročníků narození u žen, které vychovaly tři děti. Z tabulky názorně vidíme, že jim během let stoupl výrazně více než mužům.
|
Rok narození |
Řádný důchodový věk ženy se třemi dětmi |
|
1936 |
54 let |
|
1944 |
55 let |
|
1947 |
56 let |
|
1950 |
57 let |
|
1953 |
58 let |
|
1956 |
59 let |
|
1959 |
60 let a 2 měsíce |
|
1961 |
61 let a 2 měsíce |
|
1963 |
62 let a 2 měsíce |
|
1965 |
63 let a 2 měsíce |
|
1967 |
64 let a 2 měsíce |
Kdy čeká důchod vás? Vypočítejte si to v naší kalkulačce důchodového věku
Hodnocení příjmů na začátku pracovní kariéry
Při výpočtu starobního důchodu se hodnotí všechny rozhodné příjmy od roku 1986 po současnost. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 se tedy hodnotí příjmy v letech 1986 až 2025, tedy za 40 let. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2004 se hodnotily rozhodné příjmy v letech 1986 až 2003, tedy za 18 let. Většina lidí má nejnižší příjmy na začátku pracovní kariéry, což se v minulosti při výpočtu důchodu nehodnotilo.
Zvýšila se vám v roce 2026 čistá mzda?
Nehodnocení studia jako náhradní doby pojištění
Do doby pojištění ovlivňující měsíční částku starobního důchodu se započítávají nejenom odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale i náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění patří při splnění zákonných podmínek i studium, ale pouze do roku 2009. Od roku 2010 již není studium náhradní dobou pojištění. Vyšší doba pojištění má pochopitelně pozitivní vliv na výpočet důchodu.
Omezení hodnocení evidence na úřadu práce
Do konce roku 1995 se evidence na úřadu práce započítá vždy. Od roku 1996 se evidence na úřadu práce započítává vždy pouze, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Období evidence na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti se započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se evidence na úřadu práce hodnotí zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.
Omezení u vyloučených dob pojištění
Stejně jako během let došlo ke změnám u náhradních dob pojištění, tak zrcadlově i u vyloučených dob pojištění. Institut vyloučených dob pojištění je přitom důležitý, protože zabraňuje snížení osobního vyměřovacího základu.
Zastropování výpočtového základu
Průměrná důchodová mzda (osobní vyměřovací základ) se při samotném výpočtu starobního důchodu redukuje. Do roku 2015 přitom nebyla poslední redukční hranice omezena. To znamená, že osobní vyměřovací základ se započítával v plném rozsahu, „pouze“ se v poslední redukční hranici hodnotil málo. Od roku 2015 jsou stanoveny dvě redukční hranice, přičemž druhá je zastropována. Od roku 2015 je tak nepřímo stanoven maximální výpočtový základ a tím i maximální částka starobního důchodu. Např. v roce 2026 se osobní vyměřovací základ započítává do 195 868 Kč a k částce nad strop se již nepřihlíží.
Snížení zápočtu za každý rok pojištění
Do první redukční hranice se starobní důchod počítal vždy ze 100 %, od roku 2026 to však neplatí. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 se osobní vyměřovací základ (průměrná důchodový mzda za odpracované roky) započítává z 99 % a v následujících letech bude dle aktuálně platné legislativy zápočet každoročně klesat o jedno procento a od roku 2035 by měl činit 90 %.
Snížení zápočtu v první redukční hranici
Každý ukončený rok pojištění znamenal při výpočtu starobního důchodu zápočet z výpočtového základu v rozsahu 1,5 %. Od roku 2026 tomu tak však není a zápočet poklesl na 1,495 %. Dle aktuálně platné legislativy má zápočet za každý ukončený rok pojištění každoročně klesat i v následujících letech, vždy o 0,05 % ročně, tak aby od roku 2030 činil zápočet již jenom 1,450 % za každý rok pojištění.
Důchodová kalkulačka
