Standardně platí zaměstnanci na sociálním pojištění 7,1 % ze své hrubé mzdy a osoby samostatně výdělečně činné odvádí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu. Výdělečně činní řádní starobní důchodci platí na sociálním pojištění 0,6 % z hrubé mzdy a 22,7 % z vyměřovacího základu. Slevu však neuplatní všichni důchodci. Podívejme se na praktické příklady.
Co se dozvíte v článku
Příklad 1) Nepožádání o starobní důchod
Paní Monika již sice dosáhla řádného starobního důchodu, ale o starobní důchod si zatím nepožádala a stále pracuje. Paní Monika pracuje tzv. „na procenta“ a do důchodu chce odejít později a mít výhodnější výpočet starobního důchodu. Vzhledem k tomu, že paní Monika nepobírá řádný starobní důchod, tak nemá nárok na slevu na sociálním pojištění při výpočtu čisté mzdy v zaměstnání.
Finančně by bylo pro paní Moniku výhodnější začít pobírat starobní důchod a současně k tomu mít příjem ze zaměstnání, kde by měla nižší zdanění z důvodu slevy na sociálním pojištění. Práce na procenta se vyplatí až v delším časovém horizontu, propočet závisí na konkrétním průběhu pojištění.
Příklad 2) Zaměstnání na dohodu do limitu
Pan Bohumil je v řádném starobním důchodu a pracuje pouze na dohody o provedení práce s hrubou měsíční odměnou do limitu pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění. V roce 2025 se neplatilo z dohody o provedení práce pojistné, když je hrubá měsíční odměna 11 499 Kč a méně, v roce 2026 se neplatí pojistné z dohody o provedení práce, když je hrubá měsíční odměna 11 999 Kč a méně.
Pan Bohumil neplatí pojistné ze svého příjmu, takže nemůže využít slevy na sociálním pojištění. Sleva na sociálním pojištění nefunguje na principu daňového bonusu, takže nelze čerpat žádný bonus na sociálním pojištění, o který by byla vyšší čistá odměna, když nevzniká povinnost platit sociální pojištění.
Příklad 3) Předčasní důchodci slevu neuplatní
Paní Kateřina odešla do předčasného důchodu koncem roku 2024, přičemž řádného důchodového věku dosáhne na jaře 2027. Do dosažení řádného důchodového věku nemůže mít paní Kateřina příjem, ze kterého vzniká povinnost platit sociální pojištění, v opačném případě by nemohla současně pobírat předčasný důchod. Paní Kateřina nemá, stejně jako všichni ostatní předčasní důchodci, nárok na slevu na sociálním pojištění, která při splnění zákonných podmínek náleží pouze řádným starobním důchodcům.
Paní Kateřina po celý rok 2025 vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, přičemž hrubý zisk za rok 2025 bude mít 110 000 Kč. Rovněž po celý rok 2026 bude paní Kateřina vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a hrubý zisk bude mít 117 000 Kč. Když je hrubý zisk v případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, tak se sociální pojištění neplatí. Pro celý rok 2025 je limitem hrubý zisk do 111 736 Kč. Pro celý rok 2026 do 117 521 Kč. V obou letech splní paní Kateřina zákonné podmínky a sociální pojištění nebude z vedlejší samostatné výdělečné činnosti platit.
Příklad 4) Pracující předdůchodci
Pan Jiří začal pobírat ze své smlouvy o doplňkovém penzijní spoření předdůchod, stále však pracuje alespoň na zkrácený úvazek. Předdůchodci nejsou, na rozdíl od předčasných důchodců, ve své výdělečné činnosti nikterak omezeni. Přestože pracujícím řádným starobním důchodcům náleží sleva na sociálním pojištění i při práci na zkrácený úvazek, tak předdůchodcům nikoliv. Pracující předdůchodci odvádí z případné hrubé mzdy sociální pojištění ve stejném rozsahu jako ostatní zaměstnanci. Samotné čerpání předdůchodu nepřináší žádné zvýhodnění při výpočtu sociálního pojištění.
Jaký důchod budete pobírat v roce 2026?
Příklad 5) Invalidní důchodci rovněž nemají na slevu nárok
Paní Zuzana pobírá invalidní důchod prvního stupně a pracuje na zkrácený úvazek. Pro budoucí výpočet starobního důchodu je pro paní Zuzana dobře, že ze své mzdy odvádí sociální pojištění, protože období pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně není náhradní dobou pojištění. Při výpočtu sociálního pojištění nemá ani paní Zuzana nárok na žádnou slevu na sociálním pojištění. Pobírání invalidního důchodu prvního stupně přináší pouze velmi nízkou slevu ve výši 210 Kč měsíčně při výpočtu daně z příjmu.
