Začátkem měsíce dubna se konal v Poslanecké sněmovně kulatý stůl na téma Jak na spravedlivé a efektivní zdanění příjmů nízkopříjmových poplatníků? Předmětem odborné diskuze byly především návrhy hnutí STAN a Pirátů.
Co se dozvíte v článku
Jedním z navrhovaných opatření je vytvořit ze základní slevy na poplatníka tzv. daňové zvýhodnění, ze kterého by šlo čerpat daňový bonus. Tento daňový bonus lze v současné době získat pouze u daňového zvýhodnění na dítě.
Dle diskuze lidé s nízkými příjmy nedokážou využít slevu na poplatníka celou, jelikož sleva na poplatníka nesnižuje daň do mínusu, tak jako daňové zvýhodnění na vyživované děti. Část slevy tak propadne. Návrh zavádí to, aby tito nízkopříjmoví poplatníci mohli část slevy získat zpět ve formě bonusu.
Poslankyně Lucie Sedmihradská uvedla, že návrh hnutí STAN řeší i možné zneužití slevy na poplatníka jako daňového bonusu. Pokud by poplatník měl za rok velmi nízký příjem, mohl by se na vráceném bonusu „obohatit“ tak, že by si nechal proplatit celou částku slevy na poplatníka (30 840 Kč).
Proto návrh umožní tento bonus využít jen u těch poplatníků, kteří mají příjem vyšší než šestinásobek minimální měsíční mzdy, což je i aktuální úprava pro získání bonusu u daňového zvýhodnění na dítě. „ Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně…,“ uvádí zákon o daních z příjmů.
OSVČ by na daňový bonus nárok neměly, daňovou zátěž jim razantně snižují již paušální výdaje
Čerpání daňového bonusu však návrh omezuje pouze na zaměstnance, tedy lidi s příjmy ze závislé činnosti. Osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost by nárok na daňový bonus neměly. Tato nerovná úprava mezi zaměstnanci a OSVČ se stala rovněž předmětem diskuze.
Nerovnost se snažil odůvodnit Petr Vilím, ekonom z PAQ Research. „Opodstatnění je dáno tím, že u OSVČ většina využívá tzv. paušální výdaje. To znamená, že si snižují daňový základ o vyšší částku, než činí reálné náklady, a tak by došlo ke dvojímu zvýhodnění těchto poplatníků, kdyby se bonus aplikoval i na OSVČ. Dále dle statistik u OSVČ dochází k větší míře zatajování příjmů, a kdyby se jim nabídl bonus, tak by se ještě více zvýšila motivace k zatajování,“ uvedl k úpravě Petr Vilím.
Kalkulačka výdajových paušálů
Bonus bude omezen výší odvedeného pojistného
Daňový bonus by bylo možné čerpat pouze do částky, kterou poplatník odvede na sociálním a zdravotním pojištění. Návrh tím chce zabránit vzniku tzv. záporné daně, tedy situaci, kdy by stát vyplácel peníze i těm, kteří do veřejných rozpočtů odvádějí jen minimální částky.
Co když zaměstnavatel pojistné za zaměstnance neodvede?
Ondřej Málek, právník a daňový poradce, upozornil na situaci, která vznikne tehdy, kdy zaměstnavatel za zaměstnance pojištění neodvede. V takovém případě by zaměstnanci nemohli získat nárok na daňový bonus. Úprava může být postavena na tom, že se bonus poskytne jen těm, za něž bylo odvedeno pojistné do veřejných rozpočtů. Avšak takovou situaci sám poplatník nemůže ovlivnit. Někteří poplatníci by tak byli vyloučeni z daňového bonusu, což dle Ondřeje Málka není žádoucí stav.
Kdo vám zpracuje daňové přiznání k příjmům fyzické osoby za rok 2025?
Podaří se opozici přesvědčit Ministerstvo financí?
Návrh je vnímán spíše jako technická úprava, která nemá zásadní dopad na státní rozpočet. Proto se navrhovatelé domnívají, že by mohli přesvědčit Ministerstvo financí, aby se úprava mohla dostat do českého právního řádu.
Vláda jako celek však k tomuto návrhu dala negativní a nesouhlasné stanovisko. Nyní je ve Sněmovně pro projednání v prvním čtení, kde může být až do konce funkčního období této Poslanecké sněmovny. Své nesouhlasné stanovisko vláda odůvodnila například tím, že z návrhu zákona není jasné, jak má být postupováno u poplatníků, kteří mají kromě příjmů ze závislé činnosti i další druhy příjmů.
Podklady zároveň nevyjasňují, zda se navrhovaná úprava vztahuje také na poplatníky, kteří mají hlavní příjem ze samostatné činnosti a současně vedlejší příjem ze závislé činnosti. Tato nejednoznačnost může podle vlády v praxi vést k rozdílným výkladům.
Dle Jana Papajanovského (STAN) předkladatelé počítají s tím, že o návrhu se bude ještě jednat se zástupci koalice. „Jde o celkem jednoduchý návrh, takže v okamžiku, kdy se bude otevírat zákon o daních z příjmů, předpokládáme, že budeme předkládat i obsahově totožný pozměňovací návrh.“
O dalším osudu návrhu rozhodne až jednání ve Sněmovně a případná dohoda mezi opozicí a vládou. Zda se změna skutečně promítne do praxe, tak zatím zůstává nejisté.
