Osoba pobírající starobní nebo invalidní důchod s tím, že se jedná o její jediný druh příjmu, v drtivé většině případů nemusí podávat daňové přiznání. Najdou se však i skutečně výjimečné situace, kdy je to její povinností. Podívejme se proto na takové případy a shrňme si, jaké má penzista daňové povinnosti, pokud je stále zaměstnaný anebo podniká.
Co se dozvíte v článku
U zaměstnání v důchodu záleží na typu smlouvy i na výdělku
U klasické pracovní smlouvy na hlavní pracovní poměr bez ohledu na typ úvazku za zaměstnance řeší odvod zálohové daně účetní a mzdové oddělení zaměstnavatele. Zaměstnanec může samozřejmě ve výplatě čerpat měsíční daňové slevy, má-li na ně nárok s tím, že se následně vše vypořádá v ročním zúčtování daně. K tomu musí zaměstnanec podat žádost a doložit potřebné dokumenty každý rok zhruba do poloviny února. Poté může ve mzdě obdržet daňový přeplatek.
Zálohová daň je odváděna i v případě, kdy důchodce pracuje prostřednictvím dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ) nad hraniční částky. U DPP je limitem měsíční hrubý příjem do částky 12 000 Kč a u DPČ 4500 Kč. Pokud je příjem zaměstnance bez ohledu na to, zda se jedná o důchodce či nikoliv, do limitních částek, daň je odváděna zálohou a musí se později vypořádat v ročním zúčtování daně. Jestliže nebylo podepsáno růžové prohlášení poplatníka, z dohody do limitu se bude odvádět daň srážková. Ta už může být považována za konečnou a není třeba ji nikde uvádět.
Nutno však ještě podotknout, že pokud by měl důchodce práci na hlavní pracovní poměr, ale i na dohodu nad limity a z obou příjmů se mu tedy odváděla zálohová daň, ukládá mu to povinnost podat daňové přiznání. V tomto případě není možné udělat roční zúčtování daně u zaměstnavatele.
Je výše invalidních důchodů dostatečná?
Když jste OSVČ, daně si řešíte sám
OSVČ, která je ve starobním důchodu anebo i v tom invalidním bez ohledu na dosažený stupeň invalidity podniká prostřednictvím činnosti vedlejší, což je stěžejní ukazatel spíše pro pojistné účely. Podnikatel by nemusel daňové přiznání podat jen tehdy, pokud by jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně, nepřesáhly 50 000 Kč.
Daně odvádí jednou ročně v rámci přiznání daně z příjmů fyzických osob. Nejprve v něm podnikatel uvede celkové roční příjmy, které poníží o výdaje. Tyto výdaje mohou být skutečné, k čemuž bude potřebovat účetní doklady anebo paušální. Daň se poté bude počítat z rozdílu, čili daňového základu a bude činit 15 %.
|
Druh příjmu |
Paušální výdaje |
Maximální výše výdajů |
|---|---|---|
|
Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství, řemeslné živnosti |
80 % |
1 600 000 Kč |
|
Živnostenské podnikání |
60 % |
1 200 000 Kč |
|
Nájem majetku zařazeného v obchodním majetku |
30 % |
600 000 Kč |
|
Ostatní příjmy ze samostatné činnosti |
40 % |
800 000 Kč |
Bez ohledu na typ výdajů je možné využít veškeré odečitatelné položky a daňové slevy, na které má OSVČ nárok.
Stejně tak musí podat daňové přiznání i ten důchodce, který sice nepodniká, ale má příjmy z pronájmu anebo kapitálového majetku, které se nedaní přímo u plátce. Tyto příjmy nelze vypořádat v ročním zúčtování daně, pokud by byly souběžné se zaměstnáním.
Živnostník může platit měsíčně paušální daň
Osoba samostatně výdělečně činná se mj. může za splnění podmínek přihlásit k platbám paušální daně, jestliže její celkové roční příjmy nepřesáhly 2 milióny Kč. Celkem máme tři pásma paušálního režimu.
|
Druh pásma |
Celková paušální platba |
Daň z příjmů |
Pojistné |
Pojistné na zdravotní pojištění |
|
I. pásmo |
9 984 Kč |
100 Kč |
6 578 Kč |
3 306 Kč |
|
II. pásmo |
16 745 Kč |
4 963,00 Kč |
8 191 Kč |
3 591 Kč |
|
III. pásmo |
27 139 Kč |
9 320 Kč |
12 527 Kč |
5 292 Kč |
O tom, do jakého pásma spadáte, rozhoduje právě výše ročního příjmu, ale i to, z jakého druhu podnikání plynou zdaňované příjmy.
I důchodce má nárok na odpočet a slevy
Pokud důchodce podává daňové přiznání, může využít veškeré odečitatelné položky, na které má nárok. To stejné platí i u daňových slev. V každém případě může vždy využít klasickou základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Nesmíme ale zapomenout zmínit slevu na první a druhý stupeň invalidity ve výši 2520 Kč a na třetí stupeň ve výši 5040 Kč.
I starobní důchod může být zdaněn
Ve zcela výjimečných případech se musí zdanit i důchod. Toto pravidlo se navíc netýká pouze důchodů starobních, ale i těch invalidních nebo pozůstalostních. K tomu však dojde jedině tehdy, pokud je vyplácený roční starobní důchod vyšší než 36násobek minimální mzdy platné pro daný rok.
Minimální mzda v roce 2025 činila 20 800 Kč, což znamená, že za rok 2025 budete muset zdanit roční důchod nad výší 748 800 Kč, což dělá měsíční důchod v částce 62 400 Kč.
I v tomto případě pak bude možné uplatnit slevy na dani a odečitatelné položky.
