Osobami bez zdanitelných příjmů v praxi nejčastěji jsou nezaměstnaní bez evidence na úřadu práce, lidé pouze s pasivními příjmy, zaměstnanci pracující pouze na pracovní dohody do limitu pro neplacení zdravotního pojištění, „věční“ studenti nebo lidé v domácnosti. Měsíčně musí OBZP platit své zdravotní pojišťovně 13,5 % z minimální mzdy.
Co se dozvíte v článku
V roce 2026 to je částka 3 024 Kč (13,5 % z 22 400 Kč). S velkou pravděpodobností bude v příštím roce minimální mzda 24 900 Kč, takže měsíční platba na zdravotním pojištění pro OBZP bude již 3 362 Kč (13,5 % z 24 900 Kč). Splatnost zdravotního pojištění pro OBZP je do osmého dne následujícího měsíce. Změnou zdravotní pojišťovny nemohou OBZP na zdravotním pojištění ušetřit, výpočet je vždy stejný.
Důsledky neplacení zdravotního pojištění
Platbě zdravotního pojištění se nemůže OBZP vyhnout, nesledují se žádné osobní, rodinné či finanční důvody. Částka zdravotního pojištění je pro všechny OBZP stejně vysoká. Za všechny občany v evidenci na úřadu práce platí zdravotní pojištění stát, ať se pobírá podpora v nezaměstnanosti, nebo již byla podpůrčí doba vyčerpána. Kdo je nezaměstnaný a nesplňuje žádnou jinou zákonnou podmínku pro zařazení do kategorie státních pojištěnců, ten by se měl rozhodně evidovat na úřadu práce.
Měsíční platba zdravotního pojištění pro OBZP je již poměrně vysoká. Pokud OBZP neplatí řádně a včas měsíční platby na zdravotním pojištění, tak je následně příslušnou zdravotní pojišťovnou vymáháno veškeré dlužné pojistné plus vyčíslené penále. Vyhnout se platbě na zdravotním pojištění v podstatě nelze, všechny zdravotní pojišťovny si své pohledávky pečlivě hlídají a důsledně vymáhají.
Praktický příklad
Pan Michal žije pouze z pasivních příjmů z kapitálového majetku (dle § 8 zákona o dani z příjmu) a z nájmu (dle § 9 zákona o dani z příjmu). Pan Michal má roční zdanitelné příjmy ve výši 1 000 000 Kč, které řádně uvádí do daňového přiznání a zdaňuje. Životní úroveň pana Michala je tedy poměrně vysoká. Pro účely placení zdravotního pojištění není však zaměstnancem, OSVČ ani státním pojištěncem. Zdravotní pojištění si musí sám platit jako OBZP.
Paní Eva je nezaměstnaná, ale není evidovaná na úřadu práce a ani nesplňuje jinou podmínku pro zařazení do kategorie státních pojištěnců, takže si musí zdravotní pojištění sama platit jako OBZP. Pan Michal i paní Eva platí v letošním roce měsíčně na zdravotním pojištění 3 024 Kč, v příštím roce to bude již zmíněných 3 362 Kč. Přestože je životní úroveň pana Michala a paní Evy značně rozdílná, tak platí na zdravotním pojištění stejnou částku. Měsíční platba na zdravotním pojištění je pro OBZP jednotná.
Žádný přeplatek na zdravotním pojištění
OSVČ vykonávající hlavní činnost, které nevstoupily do dobrovolného měsíčního paušálního režimu, platí během roku zálohy na zdravotním pojištění. Pokud je roční zdravotní pojištění nižší než zaplacené zálohy během roku, tak se obdrží přeplatek na zdravotním pojištění. Pouze OSVČ platící minimální měsíční zálohy nemohou pochopitelně mít přeplatek na zdravotním pojištění. OBZP nikdy nemohou mít přeplatek na zdravotním pojištění, měsíční platba je konečná. OBZP nevyplňují žádné „roční formuláře“ ani přehledy.
Sociální pojištění se platit nemusí, ale neplacení snižuje důchod
Zdravotní pojištění je pro osoby bez zdanitelných příjmů povinnou daní, které se nelze vyhnout. U sociálního pojištění to tak však není, to nemusí být v těchto případech placeno. V některých případech je však účast na dobrovolném důchodovém pojištění s ohledem na budoucí důchodové nároky vítána. Každá mezera v pojištění má negativní vliv na výpočet starobního důchodu. V lepším případě je následně starobní důchod nižší, v horším případě není vůbec splněna podmínka minimální doby pojištění a ke dni dosažení řádného důchodového věku nemůže být starobní důchod přiznán.
Museli jste si někdy platit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů?
Pokračování praktického příkladu
Pan Michal má sice dostatečné příjmy a finančně se vlastními investicemi připravuje na svůj odchod do starobního důchodu, samozřejmě však chce splnit podmínky pro přiznání státního starobního důchodu, a proto si platí minimální dobrovolné důchodové pojištění. Za paní Evu platí dobrovolné důchodové pojištění její manžel, rovněž chce, aby byla splněna podmínka minimální doby pojištění, která u řádného starobního důchodu činí 35 let.
ČLÁNKY DO MAILU