Rozvodová novela, která vešla v účinnost od 1. ledna 2026, má tendenci výrazně proměnit způsob, jakým se v Česku rozvádí manželství a jak soudy rozhodují o dětech po rozchodu rodičů. Změny slibují jednodušší a rychlejší řízení, menší prostor pro dlouhodobé konflikty a větší důraz na skutečnou péči o nezletilé.
Největší pozornost ale vzbuzuje nová úprava výživného, která má více odpovídat tomu, kolik času s dítětem tráví každý z rodičů. O tom, co novela přináší, kde může narazit na problémy a jak se nové principy projeví v praxi, jsme mluvili s advokátem Petrem Aulickým, který se dlouhodobě věnuje rodinnému právu.
Petr Aulický, advokát (se svolením autora)
Jak byste stručně vysvětlil hlavní smysl rozvodové novely, která vstoupila v účinnost od 1. ledna 2026?
Hlavním smyslem je zjednodušení a zrychlení rozhodování v rámci opatrovnické péče a rozvodů. V návaznosti na to je pak možné si slibovat zmírnění rodičovských konfliktů a menší zátěž pro nezletilé.
Co považujete za nejzásadnější změnu oproti dosavadní právní úpravě?
Nejzásadnější změnou je na první pohled zcela jistě sloučení řízení o rozvodu manželství a opatrovnického řízení o nezletilé. Další výraznou změnou je zrušení povinnosti soudu zkoumat příčiny rozvratu manželství a zrušení pojmů výhradní, střídavá a společná péče. Další poměrně výraznou změnou je úprava předběžných opatření dle občanského soudního řádu, kdy tento institut bude vypuštěn a nahrazen specifickým způsobem rozhodovávání pro opatrovnickou agendu, kdy toto lze jasně podpořit, jelikož z původně dobře míněného “sluhy”, se jeho neustálým zneužíváním stal velice zlý “pán” často znemožňující opatrovnickým soudům efektivní vedení řízení.
Novela přináší zrušení povinnosti zjišťovat příčinu rozvratu manželství. U jakých rozvodů se dosud příčina zjišťovala?
Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o výraznou změnu, avšak tato změna v konečném důsledku bude v realitě výrazně menší. Do konce roku 2025 u tzv. sporných rozvodů byly příčiny rozvratu ve formě „praní špinavého prádla“ zjišťovány naprosto výjimečně. I pokud manželé nebyli schopni naplnit podmínky „nesporného rozvodu“, obvykle neměli žádný zájem na podrobném dokazování příčin rozvratu a vše bylo saturováno shodným tvrzením onoho okřídleného „nesouladu povah a zájmů manželů”. Výjimkou byly situace, kdy jeden z manželů uplatňoval tzv. tvrdostní klauzuli a rozvod z tohoto důvodu odmítal. Tam bylo třeba, aby bylo jasně prokázáno, že to nebyl on, kdo se primárně na rozvratu podílel. Dále pak v případě, kdy jeden z manželů mínil v rámci vypořádání společného jmění uplatňovat tzv. disparitu vypořádání, k čemuž si potřeboval do jisté míry „nachystat půdu“ již v rámci rozvodového řízení, kde potřeboval zadokladovat, že to opětovně nebyl primárně on, kdo se podílel na rozvratu manželství. Tyto výjimky však v zákoně zůstávají i do budoucna a faktický dopad tak bude výrazně menší, než se laicky zdá.
Tip: Rozvody se zrychlí, nově má soud upustit od zjišťování příčin rozvratu manželství
Stát spojuje řízení o rozvodu a úpravě poměrů k nezletilým dětem do jednoho spojovaného řízení. Jak to bude fungovat v praxi a jaké jsou výhody či nevýhody?
Bude se jednat pro účastníky o výrazné zjednodušení a zrychlení celého procesu, kdy dosud museli účastníci projít opatrovnickým řízením a teprve následně po právní moci mohl soud, konkrétně jiný úsek soudu, resp. jiný soudce, nařídit termín ústního jednání o rozvodu. Jak již bylo řečeno dříve, samotný rozvod, a to i ten tzv. nesporný bývá procesem spíše formálním a obvykle rozvádějící se manželé nestráví v jednací síni více než 15 minut. Je proto zcela jistě krokem vpřed, že bude celý tento proces sloučen do jednoho řízení, kdy pro laické osoby je vždy zatěžující podstupovat jakékoliv soudní jednání, nejen to trestní, a čím menší počet řízení se jich bude dotýkat, tím lépe pro ně.
Jak dlouho by tedy mohl rozvod nyní trvat, pokud se tyto dva procesy sloučí do jednoho řízení?
Když se sloučí dvě řízení, tak úspora času by mohla být kolem 2 měsíců. Ušetří se tedy alespoň to mezidobí mezi těmi dvěma řízeními, tedy čekání na nabytí právní moci u opatrovnického řízení, kdy následně až potom mohl soud nařídit jednání ve věci rozvodu. Celková doba rozvodu s oběma sloučenými procesy by aktuálně zabrala minimálně půl hodiny a to u dohod, kde by soud neprováděl žádné dokazování.
Jak konkrétně se dotkne novela nezletilých dětí?
Zjednodušení a zrychlení celého procesu se dotýká samozřejmě i nezletilých dětí, byť ony v současné době nebyly těmi, kdo by se přímo účastnily jednání o rozvodu manželů, avšak psychologický dopad to na ně zcela jistě mělo, neboť mnohokrát bylo dětskými psychology konstatováno, že kromě samotného modelu péče o nezletilé, je pro ně extrémně důležité nastavení způsobu péče a ukončení celého rozvodového řízení mezi rodiči v rozumné době, jelikož celý tento proces je pro ně velice stresující a potřebují mít tuto kapitolu uzavřenou a nastavenou jasně novou realitu, v níž se učí žít.
Ovlivní nová podoba rozvodů také stanovení výživného na děti?
V oblasti výživného je situace odlišná než u samotných rozvodů. Pravidla sice zůstávají formálně stejná, v praxi ale může dojít k poměrně výrazné změně. Podle zákona už dnes platí, že pokud je dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů a druhý rodič se o něj stará například zhruba třetinu času a oba rodiče mají srovnatelné příjmy, měl by soud vycházet z toho, že každý z nich tuto část péče zajišťuje přímo. Zbývající část péče, kterou zajišťuje druhý rodič, by pak měla být dítěti vyrovnána prostřednictvím výživného ze strany rodiče, který pečuje v menším rozsahu. V praxi k tomuto však docházelo zcela výjimečně.
Můžete nám dát nějaký konkrétní příklad, jak se bude výživné nově vyměřovat?
Typický postup soudu v podobných případech dosud vypadal tak, že výživné bylo stanoveno například na částku 9 000 korun, tedy jako by se jeden z rodičů o dítě vůbec nestaral. Přestože se tento rodič ve skutečnosti na péči podílel, třeba zhruba třetinou času, výživné se nesnižovalo úměrně tomuto rozsahu péče. Místo toho soud částku obvykle snížil jen o poměrně nahodilé procento, nejčastěji o 10 až 20 procent, s obecným odůvodněním, že to odpovídá rozsahu styku s dítětem. Skutečná péče se tak do výše výživného promítala jen minimálně. Takový přístup byl pro rodiče, kteří měli zájem se o dítě aktivně starat, silně demotivující. Jejich čas a každodenní péče se totiž v rozhodnutí o výživném téměř neodrazily.
Nově se má výživné stanovovat stejným způsobem, jaký se dosud používal u střídavé péče, s výjimkou případů, kdy se rodiče dohodnou a soud výživné vůbec nestanovuje. Výživné bude určováno oběma rodičům podle rozsahu jejich skutečné péče. V modelovém příkladu by soud vymezil, že jeden rodič pečuje o dítě 20 dní v měsíci a druhý 10 dní. Tyto pojmy se už nebudou označovat jako „rezidentní“ a „nerezidentní“ rodič. Každému z nich se spočítá částka odpovídající péči toho druhého. Jeden rodič by tak v tomto případě platil 3 000 korun, druhý 6 000 korun. Výsledkem je vyrovnání rozdílu ve výši 3 000 korun, které odpovídá skutečnému rozsahu péče každého z rodičů. Ačkoliv by se tímto způsobem mělo postupovat už dnes, v praxi se tak často neděje. Právě to může být nejslabším místem celé nové úpravy. V otázkách výživného totiž hrají peníze zásadní roli a i proto se objevuje odpor vůči změnám, který nemusí být vždy veden pouze obavami o zájem dítěte. Je však důležité zdůraznit, že novela ochranu dětí nijak neoslabuje. Soudy budou mít i nadále stejné možnosti upravit péči podle konkrétní situace dítěte, a to v jakémkoliv poměru, například 60:40, 80:20 nebo i výrazně nerovnoměrně. Opatrovničtí soudci budou stejně jako dosud vycházet z konkrétních okolností a dopadů na dítě. Jediným skutečným dopadem nové úpravy v oblasti výživného tak bude to, že se částka vyplácená přes jednoho rodiče sníží, což u některých z nich vyvolává pochopitelné obavy.
Pokud bychom tuto novinku měli úplně zjednodušit, tak výživné budou platit oba rodiče, podle rozsahu své péče?
Ano, dalo by se jednoduše říci, že nově bude vyměřeno výživné obou rodičů dle poměrů jejich péče.
Je podle vás správné, aby výživné na dítě platili oba rodiče podle rozsahu své péče?
Novela zrušila tradiční pojmy „střídavá“, „společná“ nebo „výlučná“ péče a klade důraz na péči obou rodičů. Jak se to promítne do soudních rozhodnutí?
Ano, novela ruší dosavadní pojmosloví, které bylo velmi problematické, a je dobře, že se od něj upouští. Na jedné straně mnoho soudů i přidružených organizací typu OSPOD dlouhodobě zastávalo názor, že tyto pojmy nejsou podstatné a že rozhodující je skutečné nastavení péče o dítě, s čímž lze v obecné rovině souhlasit. V praxi se ale ukázalo, že tyto zdánlivě nedůležité pojmy měly velmi zásadní dopad na ekonomickou situaci rodičů. Pokud byl totiž stejný případ označen jako výlučná péče jednoho z rodičů se stykem druhého rodiče, bylo výživné obvykle stanoveno výrazně jinak než v situaci, kdy byl totožný rozsah péče označen jako asymetrická střídavá péče. Právě rozdílné označení péče se tak často stávalo klíčovým bodem sporů mezi rodiči. Paradoxně byli rodiče schopni shodnout se na samotném režimu péče, nikoli však na jeho názvu, protože ten měl přímý dopad na výši výživného. A jak už bylo řečeno, v těchto případech bohužel sehrávají peníze zásadní roli.
Novela rovněž zavádí možnost postoupit pohledávku třetí osobě. Co si pod tím můžeme představit?
Postoupení pohledávek na výživné je věc, která mne asi nejvíce překvapila, a to jako jediná v negativním smyslu. Celá opatrovnická agenda vždy byla založena na tom, že v případě výživného se jedná o jakési výlučné plnění majícího zcela odlišný charakter od všech existujících plnění. V případě možnosti uplatnění postoupení těchto pohledávek je sice možné vysledovat jistý základní bohulibý zájem na tom, aby u špatně dobytných pohledávek mohly být tyto alespoň nějak zpeněženy rodičem – věřitelem. Reálně však zde hrozí obava, že se z daného stane další odvětví obchodu s chudobou, kdy zde budou existovat na toto zaměřené vymáhací agentury, které budou skupovat velice nevýhodně dané pohledávky a většina zisku přijde nikoli dětem, ale těmto obchodníkům, kdy dlužníkovi naopak povinnost ještě výrazně naroste. Předmětem vymáhání výživného však nemá být trest pro neplatícího rodiče, ale benefit pro dítě. Tímto institutem se však benefit může zmenšit a trest narůst do této podoby, že uvrhne povinného rodiče do dluhové spirály a zbaví ho možnosti platit výživné i do budoucna, kdy v jiném případě by tuto možnost měl.
Jaké jsou změny ve výši soudních poplatků při rozvodu?
V rámci soudních poplatků dochází ke změně v tom směru, že dosud bylo opatrovnické řízení zdarma, řízení o rozvodu bylo zpoplatněno částkou 2 000 Kč. Nově má být rozlišeno, zda půjde o řízení, v němž účastníci uzavřou dohodu, kdy soudní poplatek zůstane shodný, tedy 2 000 Kč a v případě, kdy bude muset být autoritativně rozhodnuto, bude poplatek navýšen na 5 000 Kč. Pokud strany dojdou k dohodě až během řízení, bude jim ze zaplaceného poplatku 3 000 Kč vráceno.
Co se stane, pokud bylo řízení o rozvodu zahájeného před 1. 1. 2026 a neskončilo dříve, než novela vstoupila v účinnost?
Zákonodárce v tomto směru z nepochopitelného důvodu zcela rezignoval na stanovení přechodných ustanovení. V rámci novelizace i rozjetých řízeních (jak o rozvodu, tak opatrovnických), bude muset být od 1.1.2026 postupováno již dle nové úpravy, tudíž např. dojde ke sloučení těchto řízení, a to s výjimkou situací kde již bylo v opatrovnickém řízení, byť nepravomocně, rozhodnuto.
Čtěte také:
Kterým zaměstnancům se zvýší platy od 1. ledna 2026?
Jaké jsou příjmové limity pro neplacení daně z příjmu?
Výše záloh na nemocenské pojištění, které zaplatí OSVČ v roce 2026
