Výkon samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání se považuje pro účely placení sociálního a zdravotního pojištění za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. To je velmi důležité, protože na podnikající zaměstnance se nevztahuje minimální vyměřovací základ a sociální a zdravotní pojištění se vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Zvýšení minimálních měsíčních záloh na sociálním a zdravotním pojištění od roku 2026 se tak podnikajících zaměstnanců netýká.
Co se dozvíte v článku
Praktický příklad – platby zdravotního a sociálního u přivýdělku jako OSVČ
Zaměstnanec Michal si přivydělává podnikáním. Za rok 2026 bude mít hrubý zisk, tj. příjem ponížený o výdaje ve výši 248 000 Kč. Roční sociální pojištění i roční zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, kterým pro výpočet zdravotního pojištění je 124 000 Kč (50 % z 248 000 Kč) a pro výpočet sociálního pojištění 136 400 Kč (55 % z 248 000 Kč). Pan Michal nebude tedy muset dodržet minimální vyměřovací základy. Roční zdravotní pojištění bude činit 16 740 Kč (124 000 Kč x 13,5 %) a roční sociální pojištění 39 829 Kč (136 400 Kč x 29,2 %).
Nižší zisk – vedlejší činnost je jasnou volbou
V případě výkonu samostatné výdělečné činnosti s nižším ziskem je vedlejší činnost velmi výhodná. Podmínku vedlejší činnosti přitom splňuje i zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek, který v zaměstnání dodržuje minimální vyměřovací základ. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti v roce 2026 činí součet minimálních záloh na sociálním a zdravotním pojištění již 8 311 Kč (zdravotní pojištění 3 306 Kč a sociální pojištění 5 005 Kč). Během posledních let se minimální zálohy na povinném pojistném značně zvýšily, takže při nižším zisku již v podstatě nelze hlavní samostatnou výdělečnou činnost vykonávat a řešením je výkon vedlejší činnosti při zaměstnání.
Limit pro neplacení sociálního pojištění
Sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se nemusí dokonce vůbec platit, jestliže je hrubý zisk do limitu pro neplacení. Limitem je hrubý zisk, tedy příjem ponížený o související výdaje. Legislativou je limit nastaven ve výši 2,4 násobku průměrné mzdy stanovené MPSV.
Pro celý kalendářní rok 2026 je tedy limitem částka 117 521 Kč, pro celý kalendářní rok 2025 to bylo 111 736 Kč. Podnikající zaměstnanci tak mohou mít za rok 2026 vyšší zisk a přitom neplatit sociální pojištění. V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje, s tím je potřeba počítat.
Praktický příklad – kdy se sociální pojištění neplatí?
Zaměstnankyně Jitka bude mít za rok 2026 hrubý zisk 115 600 Kč. Z hrubého zisku tak nebude vůbec platit sociální pojištění, protože je limit do limitu pro neplacení. Zdravotní pojištění však bude muset platit, protože pro výpočet zdravotního pojištění není žádný limit stanoven. Roční zdravotní pojištění bude činit 7 803 Kč (115 600 Kč x 50 % x 13,5 %). Ze zaměstnání bude paní Jitka platit sociální a zdravotní pojištění tak jako ostatní zaměstnanci.
Mzdová kalkulačka
Bez daňového přiznání to nejde
Podnikající zaměstnanci musí počítat s tím, že veškeré daňové záležitosti si vyřizují sami a zaměstnavatel za ně nemůže provést roční zúčtování daně. Podnikající zaměstnanci tedy vyplňují daňové přiznání a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a Okresní správu sociálního zabezpečení. K daňovému přiznání je nutné připojit i potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele. Od vypočtené roční daně z příjmu se odečte souhrnná zaplacená zálohová daň z příjmu ze zaměstnání, jejíž částka se získá právě z předmětného potvrzení.
ČLÁNKY DO MAILU