Příjmy z nájmu se musí v naprosté většině případů zdanit. Jak je to navíc s pojištěním?

Pokud je příjem z nájmu velmi nízký, nemusíte jej přiznávat

Existují dva případy, kdy osoba mající příjmy z nájmu nemovitosti příjmy z nájmu nemovitosti, nemusí podávat daňové přiznání a příjem zdanit. Rozhodné totiž je, zda se jedná zároveň o zaměstnance či nikoliv.

Pokud totiž zaměstnanec nemá jiné zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 Kč ročně, nemusí podávat daňové přiznání a daň z příjmu vypořádávat. Postačí, pokud požádá svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně.

Dále pak daňové přiznání nemusí podávat ten poplatník, jehož roční zdanitelný příjem není vyšší než 50 000 Kč. Sem tedy můžeme zařadit osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), ale i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Zmíněný limit 50 000 Kč platí i pro osoby v paušálním režimu.

„Má-li poplatník, který je v paušálním režimu, kromě příjmů z podnikání (tj. příjmů ze samostatné činnosti) také příjmy z nájmu, je rozhodující výše těchto příjmů. Pokud přesáhnou (v součtu s případnými ostatními příjmy a příjmy z kapitálového majetku) za celý rok částku 50 000 Kč, nemůže tento poplatník hradit daň ve výši paušální daně a vzniká mu povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob,“ vysvětluje Patrik Madle, tiskový mluvčí finanční správy.

Přečtěte si také:

Nadprůměrný důchod se musí zdanit. Důchodce přitom nemusí ani podnikat, aby musel podávat daňové přiznání

Jak se daní pronájem

Daň se bude odvádět z daňového základu. To je příjem ponížený o výdaje. Tyto výdaje pak mohou být skutečné výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů z pronájmu. V takovém případě si však poplatník musí ponechávat účtenky, faktury a doklady potvrzující platby apod.

Pokud však poplatník doklady na prokázání udržení příjmů z nájmu nemá anebo se mu zdají příliš malé, může využít výdaje paušální, které činí 30 % z dosaženého příjmu, nejvýše však 600 000 Kč. Důležité je zmínit, že oproti tomu reálné výdaje žádný takový limit nemají.

Na takto vypočtený daňový základ se použije 15 % sazba daně. Pokud by však byl celkový roční příjem za zdaňovací období vyšší než 1 762 812 Kč, uplatní se na rozdíl skutečně dosaženého příjmu a rozhodné hranice příjmů ve výši 1 762 812 Kč 23% sazba daně z příjmů fyzických osob. Zbylá částka se zdaní klasicky 15 %.

Vyšší sazba daně z příjmů se pak týká všech příjmů, které ji přesahují. Nikoliv pouze příjmů plynoucích z pronájmu. Do této hranice, ale i do daňového základu se poté nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, u kterých se daň vybírá zvláštní sazbou daně apod.

Přečtěte si také:

Lidovci navrhují zvýšení rodičovského příspěvku na 400 000 Kč i vyšší daňové zvýhodnění na děti

Daňový základ lze ještě víc ponížit a stejně tak i daň z příjmů

I osoby mající pouze příjmy z pronájmu si mohou od daňového základu odečíst nezdanitelné části základu daně neboli odečitatelné položky. Do těch můžeme zařadit dary a bezúplatná plnění, úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření, příspěvky na penzijní spoření nebo životní pojištění a další.

Od již vypočtené daně z příjmů fyzických osob si lze dále odečíst i daňové slevy. Úplně každý má nárok na uplatnění základní daňové slevy na poplatníka ve výši 30 840 Kč za kalendářní rok. Další daňové slevy uvádíme přehledně v tabulce.

Přečtěte si také:

Mimořádné příjmy v jednom roce a důchod: jak se projeví při výpočtu důchodu? Stále méně a méně

Kdo má nárok, může si uplatnit ještě daňové zvýhodnění neboli slevu na dítě.

Pronájem nepodléhá odvodům na pojistné

Samotný příjem z pronájmu nezakládá účast na platbách na sociální a zdravotní pojištění a tudíž se zde ani nepodává přehled o příjmech a výdajích OSSZ nebo přehled o výši daňového základu, jak je to u OSVČ.

Osoba mající pouze příjmy plynoucí z pronájmu se musí u své zdravotní pojišťovny nahlásit do kategorie OBZP jakožto osoba bez zdanitelných příjmů. Ta je pak povinna hradit si zdravotní pojištění v minimální výši z vlastní kapsy.

Minimální zdravotní pojištění v tomto případě činí 13,5 % z minimální mzdy platné pro daný rok. Letos je minimální mzda stanovena na částce 22 400 Kč, což znamená, že měsíční zdravotní pojištění musí být uhrazeno alespoň ve výši 3024 Kč. Tato částka je pak splatná od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, až do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

Zdravotní pojištění za březen tedy musí OBZP zaplatit nejpozději do 8. dubna 2026.

Přečtěte si také:

Úmrtí a finance: jaký osud čeká vaše peníze na účtu, z pojistky, na spoření na penzi nebo investice?

Jen z příjmů z pronájmu nebudete mít státní důchod

Příjmy z pronájmu samy o sobě nezakládají účast na odvodech na sociální důchodové pojištění, jako je tomu u pojištění zdravotního. OBZP není povinna platit důchodové pojištění, což může na první pohled vypadat, že alespoň ušetří, ale ve skutečnosti to znamená, že období pouze příjmů z nájmu se jí nebude počítat do důchodu a stejně tak ani dosažený příjem.

Je proto vhodné přihlásit se k platbám dobrovolného důchodového pojištění u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a začít se účastnit odvodů na pojištění alespoň tímto způsobem. Měsíční částka dobrovolného důchodového pojištění v roce 2026 činí 3428 Kč.

Přečtěte si také:

Srovnání spořicích účtů v únoru 2026: nový král spořáků nabízí sazbu nad 5 %

Do kdy podat daňové přiznání?

Daňové přiznání se v tomto případě podává na finanční úřad, do jehož územního obvodu spadá adresa vašeho trvalého pobytu.

Přečtěte si také:

Příspěvek na péči se pro osoby v prvním a druhém stupni závislosti zvýšil až o 1600 Kč měsíčně. Může se však navýšit ještě o další 2000 Kč