Úmrtí je přirozenou, i když velmi citlivou součástí života. Vedle osobní ztráty musí pozůstalí často řešit i praktické a finanční otázky, např. úhradu pohřbu, zajištění nezletilých dětí či přístup k penězům, které měl zesnulý uložené na účtech či v různých finančních produktech. Jaký je postup a kdy se lze k těmto prostředkům dostat?
Co se dozvíte v článku
- Finance zemřelého vyřešíte s úmrtním listem a dalšími doklady
- Peníze na bankovním účtu zemřelého? Většinou až po dědictví
- Pojistné plnění z pojistky pro obmyšlenou osobu
- U penzijního spoření určete oprávněnou osobu
- Úmrtí a investice do akcií a podílových fondů
- Vlastnil nebožtík bitcoiny? Kdy se s nimi můžete rozloučit?
Finance zemřelého vyřešíte s úmrtním listem a dalšími doklady
Než budete moci nakládat s úsporami a majetkem zemřelého, ve většině případů budete muset vyčkat na výsledek dědického řízení.
V rámci dědictví se rozhoduje o rozdělení hotovosti, zůstatků na účtech vedených na jméno zesnulého, ale také o investicích či podílech na nemovitostech. Dědické řízení se však může protáhnout na měsíce, ve složitějších případech i na roky.
Na konec dědického řízení obvykle není třeba čekat u produktů, kde jsou prostředky vypláceny přímo určeným osobám, typicky u životního pojištění nebo u penzijního spoření (pokud je stanovena oprávněná osoba).
Než vyrazíte do bank a pojišťoven, připravte si úmrtní list, bez něhož nelze většinu kroků vůbec zahájit nebo dokončit, což pozůstalé často nepříjemně překvapí. V některých situacích mohou instituce požadovat i lékařskou zprávu o příčině úmrtí, případně policejní protokol, pokud okolnosti úmrtí vyšetřovala policie (například u dopravní nehody).
Peníze na bankovním účtu zemřelého? Většinou až po dědictví
Většina běžných účtů u českých bank je vedena na jednoho majitele. Po jeho úmrtí se peníze na účtu stávají součástí dědictví a banka k nim zpravidla zablokuje přístup až do ukončení dědického řízení. Pokud není k účtu zřízeno dispoziční právo pro další osobu, k prostředkům se do vyřízení dědictví obvykle nedostanete. Ani dispoziční právo však nemusí automaticky znamenat možnost nakládání s penězi po smrti majitele – záleží na konkrétních podmínkách a rozsahu oprávnění.
Dispoziční právo je potřeba řešit dopředu – tedy ještě za života majitele účtu. I tak ale může nastat problém, například když disponent nemá funkční přístupové údaje, nebo narazí na omezený rozsah oprávnění.
V praxi se také stává, že pokud nejsou podmínky účtu nastaveny vhodně, mohou se společné prostředky dočasně zcela zablokovat, nebo naopak mohou odcházet platby, které už nedávají smysl, například různá předplatná či zálohy.
Pokud je jeden z partnerů jen disponentem s omezenými právy, může po úmrtí výhradního majitele dojít k tomu, že se k penězům nedostane vůbec, nebo jen velmi omezeně. Banka účet obvykle nezruší, ale může k němu zablokovat přístup až do vypořádání dědického řízení.
Řešením může být účet se dvěma rovnocennými majiteli, kdy má druhý majitel k účtu přístup i po úmrtí partnera a účet se automaticky neblokuje. K datu uvedenému na úmrtním listu se stanoví zůstatek a část odpovídající podílu zemřelého pak vstupuje do dědického řízení.
Pokud zesnulý žádné dispoziční právo ani spolumajitele neurčil, lze s penězi nakládat až po ukončení dědictví. Pokud jsou ale „zamčené“ prostředky potřeba pro úhradu pohřbu nebo jiné neodkladné výdaje, může notář ustanovit správce pozůstalosti.
V praxi se to využívá například tehdy, když měl zesnulý podnikání a dlouhé dědické řízení by mohlo způsobit škody. Notář v takových případech určí rozsah oprávnění správce pozůstalosti – může jít o zajištění nezbytných plateb, řešení provozních výdajů nebo jednorázový přístup k účtu například kvůli zrušení trvalých příkazů.
Možnosti dědického řízení ve 4 článcích:
Pojistné plnění z pojistky pro obmyšlenou osobu
U životního pojištění má na výplatu peněz zpravidla nárok tzv. obmyšlená osoba uvedená v pojistné smlouvě. Ta může být určena konkrétním jménem nebo pouze vztahem, například jako manžel, rodič či dítě. Právě z tohoto důvodu je důležité údaje v pojistné smlouvě pravidelně aktualizovat po zásadních životních změnách, jako je úmrtí blízkého, rozvod, rozchod, narození či dostudování potomků. V opačném případě se může stát, že pojistné plnění získá někdo, komu jej zesnulý již v době úmrtí určen mít nechtěl.
Pokud obmyšlená osoba ve smlouvě uvedena není, postupuje se podle občanského zákoníku a pojistné plnění se stává součástí dědického řízení. Úmrtí pojištěného je přitom vždy nutné pojišťovně oznámit, protože tím životní pojištění zaniká. Oznámení lze obvykle provést online, prostřednictvím zákaznické linky nebo osobně na pobočce. Pojišťovna si následně vyžádá dokumenty prokazující úmrtí pojištěného, nejčastěji kopii úmrtního listu, případně lékařskou zprávu či policejní protokol.
Od 1. ledna 2026 mají pojišťovny povinnost aktivně informovat oprávněné osoby o tom, že jim vznikl nárok na pojistné plnění. Pokud se pojišťovna dozví o úmrtí pojištěného a má k dispozici, případně si může dohledat kontaktní údaje obmyšlené osoby, musí ji sama kontaktovat a upozornit na možnost výplaty peněz. Cílem této změny je omezit situace, kdy pojistné plnění zůstávalo nevyplacené jen proto, že o něm pozůstalí vůbec nevěděli.
U penzijního spoření určete oprávněnou osobu
U doplňkového penzijního spoření i penzijního připojištění se naspořené prostředky často vyplácejí určeným (oprávněným) osobám. Proto je doporučeno vždy oprávněnou osobu ve smlouvě určit (a aktualizovat po důležitých životních změnách, například při úmrtí blízkého, rozvodu, dostudování dětí). Pokud žádná osoba určena nebyla, případně oprávněná osoba zemřela, stávají se prostředky součástí dědického řízení.
U spoření na penzi je potřeba si ujasnit, o jaký typ smlouvy se jednalo:
- Doplňkové penzijní spoření (smlouvy uzavřené od 1. ledna 2013) nebo
- Penzijní připojištění (sjednávané do 31. prosince 2012).
Pokud si nejste jistí, jaký typ smlouvy měl zesnulý uzavřený, obraťte se na penzijní společnost. Postup i konkrétní možnosti se podle typu produktu liší.
U doplňkového penzijního spoření (od roku 2013) mohou pozůstalí získat odbytné (zpravidla bez státních příspěvků), nebo jednorázové vyrovnání, pokud zesnulý splnil podmínky pro výplatu (například věk a minimální dobu spoření). Pokud už zesnulý peníze čerpal formou dávek, pozůstalým obvykle připadne zbytek dosud nevyplacených prostředků.
U penzijního připojištění (do konce roku 2012) může být sjednána tzv. pozůstalostní penze, kdy oprávněná osoba nebo dědic dostává pravidelné platby (včetně státních příspěvků), pokud byly splněny podmínky smlouvy. Pokud pozůstalostní penze sjednána nebyla, vyplácí se obvykle pouze odbytné.
Úmrtí a investice do akcií a podílových fondů
Akcie, podílové fondy a další cenné papíry přecházejí po úmrtí vlastníka do dědického řízení. Notář si existenci těchto investic ověřuje v příslušných evidencích a registrech.
Po skončení dědictví dědicové obvykle dokládají investiční společnosti rozhodnutí o dědictví (originál nebo ověřenou kopii) a úmrtní list. Následně sdělují, jak s investicí naloží – zda ji ukončí a podíly prodají, nebo zda v investování budou pokračovat (někdy i jen částečně, například u více dědiců).
Rozhodnutí nemusí být vždy jednoduché, dědicové by vždy měli zvážit rizikovost investice, časový horizont, očekávané výnosy i jejich celkovou finanční situaci.
V případě nejasností u investic či jiných finančních smluv je výhodné kontaktovat finančního poradce, ale i instituci, u které byl produkt sjednán (banka, pojišťovna, penzijní společnost, investiční společnost).
Vlastnil nebožtík bitcoiny? Kdy se s nimi můžete rozloučit?
Kryptoměny, například bitcoin, jsou specifické tím, že neexistuje centrální registr, ve kterém by bylo možné snadno dohledat, zda je zesnulý vlastnil.
Jestliže pozůstalí nevědí, že nebožtík kryptoměny vlastnil, nebo nemají informace o tom, kde jsou kryptoměny uložené a jak se k nim přihlásit, zpravidla se k nim vůbec nedostanou, což potvrzují slova Tomáše Krauseho z podcastu Bitcoin a blondýna: „Vlastník kryptoměn se musí na možnost úmrtí připravit předem. Pokud si bitcoin spravuje sám, což je ta jediná správná cesta, tak pokud se na možnost svého úmrtí nepřipraví, nemají pozůstalí šanci se k bitcoinu či jiné kryptoměně dostat. Obecně platí, že osud kryptoměny v případě smrti vlastníka, je velmi složitá otázka."
Při úmrtí vlastníka kryptoměn hraje klíčovou roli příprava za života, tedy jasný návod pro blízké, kde jsou kryptoměny uloženy (burza, peněženka) a jaké údaje jsou potřeba pro přístup. Bez těchto instrukcí mohou digitální aktiva nenávratně ztracena.
O možnostech pojednává právě díl podcastu Bitcoin a blondýna:
Při nakládání s kryptoměnami je o to důležitější myslet na „digitální závěť“ pro rodinu. Další možností je dát přístup ke svým kryptoměnám ještě za života někomu, komu maximálně důvěřujete.
