Přestože se v posledních letech rozdíl v míře odměňování mezi muži a ženami značně snížil, tak stále mají muži v průměru vyšší mzdy než ženy. V tabulce níže máme pro názornost uveden rozdíl ve výši průměrné hodinové mzdy mužů a žen v soukromém sektoru ve firmách s deseti a více zaměstnanci v roce 2024.
Pouze v Lucembursku vydělávají ženy v průměru více než muži
V soukromém sektoru se mzdy mužů a žen liší více než ve veřejném sektoru, při zohlednění mezd v celém národním hospodářství by byl celkově mírně nižší. Z tabulky vidíme, že hned v sedmi členských zemích EU je mzdový rozdíl vyšší než 15 %, a sice v Estonsku, v Česku, v Rakousku, v Maďarsku, ve Finsku, na Slovensku a v Německu. Naopak rozdíl do 5 % je pouze v Lucembursku, v Belgii, v Rumunsku, v Polsku a na Maltě.
|
Země |
Mzdový rozdíl mezi muži a ženami v % |
Země |
Mzdový rozdíl mezi muži a ženami v % |
|
Estonsko |
18,8 % |
Švédsko |
11,2 % |
|
Česko |
18,5 % |
EU-27 |
11,1 % |
|
Rakousko |
17,6 % |
Litva |
10,0 % |
|
Maďarsko |
16,9 % |
Irsko |
8,3 % |
|
Finsko |
16,3 % |
Slovinsko |
8,0 % |
|
Slovensko |
15,7 % |
Španělsko |
7,3 % |
|
Německo |
15,6 % |
Portugalsko |
7,0 % |
|
Dánsko |
14,0 % |
Chorvatsko |
6,6 % |
|
Lotyšsko |
13,9 % |
Itálie |
5,3 % |
|
Řecko |
13,4 % |
Malta |
4,9 % |
|
Bulharsko |
12,0 % |
Polsko |
4,0 % |
|
Francie |
11,8 % |
Rumunsko |
3,7 % |
|
Kypr |
11,8 % |
Belgie |
0,7 % |
|
Nizozemí |
11,2 % |
Lucembursko |
-0,8 % |
Pramen: Statistik Austria – Pressemitteilung: 14 125–044/26 – „Gender Pay Gap lag in Österreich 2024 bei 17,6 %“
Nižší průměrné výdělky žen mají negativní vliv nejenom na aktuální měsíční disponibilní příjem, ale i na případné dávky v případě nemoci nebo nezaměstnanosti. Nižší příjmy jsou následně i hlavním důvodem, proč mají ženy zemích EU v důchodu v průměru nižší státní důchody než muži.
Mzdová kalkulačka, jak se vám krátí vaše hrubá mzda?
Jaké jsou hlavní důvody mzdových rozdílů?
V každé zemi jsou pochopitelně důvody pro mzdové rozdíly trochu odlišné a reflektují specifickou situaci na domácím trhu práce. Obecně však mezi hlavní důvody patří:
- častější zaměstnání žen na zkrácený úvazek, které ve většině případech přináší nižší průměrnou hodinovou mzdu než při práci na plný úvazek, v roce 2024 pracovalo ve všech členských zemích EU na zkrácený úvazek 29,3 % žen a 9,7 % mužů
- nejvíce stoupají mzdy a platy pěti až deseti procentům zaměstnanců, zpravidla zaměstnancům na vysokých vedoucích funkcích, přičemž zastoupení žen na vedoucích pozicích je stále v jednotlivých členských zemích EU značně nižší než mužů
- velmi dobře finančně ohodnocené pozice jsou aktuálně v průmyslu a v technických oborech, kterým se muži věnují výrazně více než ženy
- skloubit kariéru s péčí o malé děti je pro ženy velmi náročné, některé ženy upřednostňují zaměstnání za nižší mzdu s velmi flexibilní pracovní dobou a dobrou dopravní dostupností
- ženy častěji vykonávají zaměstnání, která jsou obecně hůře finančně hodnocena
Trendem je snižování mzdových rozdílů
Společným rysem pro členské země EU je postupné snižování mzdových rozdílů mezi muži a ženami, ještě v roce 2015 pobíraly ženy průměru v členských zemích EU méně než muži o 16 %. V Rakousku se za posledních 10 let snížil mzdový rozdíl z 22,2 % na uváděných 17,6 %.
Ve většině zemích se účast žen na trhu práce za poslední dekády zvýšila, v Rakousku činila v roce 2014 účast žen na trhu práce 66,9 % a v roce 2024 to bylo 70,7 %. Současně více žen pracuje na zkrácený úvazek, v Rakousku stoupl během posledních deseti let počet žen pracujících na zkrácený úvazek z 46,9 % na 51,1 %, přičemž hlavním důvodem pro volbu zkráceného úvazku je péče o malé děti nebo péče o staršího člena rodiny.
