Ceny ropy na trzích rostou kvůli válce s Íránem, kterou vyvolal Donald Trump. To šponuje rovněž ceny nafty a benzinu, které vedle daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, podléhají i spotřebním daním. Vláda se proto rozhodla k několika krokům, které by měly snížit ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích.
Co se dozvíte v článku
Vláda: Spotřební daň na naftu klesne, u benzinu se nezmění
Kabinet Andreje Babiše (ANO) schválil kombinaci dvou opatření – snížení spotřební daně u nafty a zastropování marží prodejců paliv.
Spotřební daň u nafty klesne přibližně o 2,35 Kč na litr (včetně DPH), sníží se tak z 9,95 Kč za litr nafty na 8,00 Kč za litr.
Zatímco u benzinu zůstane spotřební daň beze změny ve výši 12,84 Kč za litr.
Jaké je aktuální zdanění pohonných hmot v Česku?
Vláda zastropuje i marže čerpacích stanic
Současně vláda stanovila maximální marži čerpacích stanic na úrovni 2,50 Kč za litr u benzinu i nafty.
Podle vlády jde o propojený balíček opatření – samotné snížení daně by bez omezení marží nemuselo vést k výraznějšímu poklesu cen pro konečné zákazníky.
Stát bude nově určovat maximální cenu paliv
Součástí opatření je také zavedení maximální ceny pohonných hmot, kterou bude stát určovat každý den. Výše ceny bude vycházet z velkoobchodních cen, daní a stanovené marže.
Kdy začne opatření platit?
Opatření mají začít platit od středy 8. dubna 2026.
Podle propočtů vlády by se díky přijatým krokům měla cena nafty snížit, případně alespoň zpomalit její další růst.
Ekonomové: plošné marže srovnají ceny na čerpacích stanicích, ale naruší trh
Martin Moc ze společnosti Direct auto ještě upozornil na problém Evropy, která je zranitelná kvůli závislosti na fosilních palivech, což se výrazněji projevuje na cenách nafty: „Současná ropná krize ukazuje, že dřívější směřování k dieselům jako úsporné alternativě se postupně vyvažuje. Nafta je technologicky náročnější produkt na výrobu než benzin, její trh je proto velmi citlivý na výpadky. V posledních týdnech zdražila výrazně rychleji než benzin, v českém kontextu zhruba o 6 až 8 Kč více na litr oproti benzinu. Klíčový problém je také strukturální. Evropa je dnes na dovozu nafty závislejší než u benzínu a po omezení ruských dodávek se tento tlak ještě zvýšil. Vláda se proto rozhodla snížit spotřební daň u nafty o 2,35 korun, zatímco spotřební daně u benzínu zachovat, což lze označit za dočasný stabilizační krok, celkově ale konzervuje problém."
Ekonomové se na správnosti snížení spotřební daně vládou neshodují, někteří je kritizují, jako příliš nákladné a necílené, což potvrzují slova Pavla Peterky, hlavního ekonoma XTB: „Snížení spotřební daně v současné době vnímám jako velmi předčasný a drahý krok. Plošná opatření mají obrovskou nevýhodu, že jsou drahá. Pomáhají sice všem, ale velmi málo a na místech, kde je to nejvíce potřeba, tedy v průmyslu a v dopravě, bude tato pomoc nedostatečná. Nevyhneme se proto pravděpodobně ani dalším úlevám v tomto sektoru. To vytvoří negativní tlak na příjmy státního rozpočtu. Další velká nevýhoda je, že část snížení spotřební daně se nepromítne do cen a zůstane v maržích čerpadlářů, proti kterým se vláda snaží bojovat."
Zavedení plošné marže Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB, rovněž kritizuje: „Stanovení plošné marže a maximální ceny každý den je velkou chybou. Pokud bude cenový strop stanoven příliš nízko, dočkáme se nedostatku a na některých pumpách prostě a jednoduše nenatankujeme, protože se jim prodej pohonných hmot nevyplatí. Pokud bude cenový strop vysoko, tak nebude mít zásadní dopad. Obávám se, že některé sítě čerpacích stanic budou kompenzovat snížení cen na čerpacích stanicích na prémiových lokalitách navýšením cen na menších pumpách, kde do teď byla nižší cena než na dálnicích a dalších hlavních tazích. Reálně tak může dojít k tomu, že cenově citlivý spotřebitel, který jezdil tankovat na pumpy s nižší marží a cenou, bude nyní tankovat dráž."
Nedostatku pohonných hmot kvůli zastropování marží se obávají také někteří opoziční politikové, například bývalý premiér Petr Fiala (ODS).
