Každý rok zadrží Česká národní banka stovky až nižší tisíce padělaných bankovek. Bezpečnostní prvky těch pravých se stále zlepšují, přesto to falzifikátoři ještě nevzdali. Díky stále sílící ochraně však může každý běžný uživatel snadno odhalit padělanou bankovku i bez zvláštního vybavení. Jak na to?
V členských zemích OECD žije v průměru 14,2 % občanů starších 65 let v příjmové chudobě, když jejich příjem nedosahuje ani poloviny mediánu mzdy. Míra chudoby u lidí v důchodovém věku je obecně v zemích OECD vyšší než u celkové populace. Počet penzistů žijících v chudobě v Česku je přitom jeden z nejnižších z vyspělých zemí světa.
Zaměstnání v důchodovém věku je pro některé Němce nutností, pro jiné radostí. V roce 2023 pracovalo v důchodovém věku celkem 16 % mužů a 10 % žen. Více přitom v důchodu pracují občané s vyšším vzděláním.
Přestože se i v Česku neustále rozevírají příjmové nůžky, při mezinárodním srovnání jsou příjmové rozdíly v Česku jedny z nejnižších z členských zemí Evropské unie. Ještě výraznější příjmové rozdíly jsou potom ve vyspělých mimoevropských zemích OECD.
Téměř 95 milionů obyvatel členských zemí Evropské unie bylo v roce 2023 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je více než 21 %. Situace v Česku je v rámci zemí EU nejlepší. Kdo se v zemích EU považuje za chudého?
Zatímco v roce 2024 činí hodinová minimální mzda v Německu 12,41 eura, v příštím roce to bude již 12,82 eura. V posledních letech došlo ke značnému zvýšení minimální mzdy, neboť ještě začátkem roku 2020 činila minimální hodinová mzda u našich západních sousedů 9,35 eura.
Česko patří spolu se Slovinskem, Finskem a Nizozemím mezi členské země EU, kde je nejméně dětí ohroženo chudobu nebo sociálním vyloučením. Hlavním důvodem je dlouhodobě nízká nezaměstnanost v Česku, relativně nízké mzdové rozdíly v národním hospodářství, přístup občanů k práci a ke vzdělání a fungující sociální systém.
Z daňového hlediska lze kalendářní rok rozdělit na dvě části, přičemž v první části pracují občané na stát a zbytek roku „sami na sebe“. Ve kterých členských zemích Evropské unie pracují občané pro stát nejkratší dobu? Jak jsme na tom v Česku?
Zaměstnavatelé zpravidla v pracovní smlouvě sjednávají se zaměstnanci jejich hrubou mzdu. Na bankovní účet však zaměstnanci dostávají již čistou mzdu, tedy po zdanění. Jak moc se liší hrubá a čistá mzda ve vyspělých zemích světa? Jak si „daňově“ stojí Česko při mezinárodním srovnání?
Mzdové náklady zaměstnavatelů jsou v členských zemích OECD vyšší, než činí sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem. Zaměstnavatelé totiž odvádějí za zaměstnance i povinné pojistné. Jak vysoké jsou průměrné mzdové náklady v paritě kupní síly? Jak si stojí v mezinárodním srovnání Česko?
Podmínky pro podnikání v Česku jsou v mezinárodním srovnání příznivé, vždyť podle indexu ekonomické svobody je Česko na 24. místě ze 184 hodnocených zemí světa.
Ve Švýcarsku, na Islandu, v Lucembursku, v Dánsku, v Norsku, v Nizozemí, v USA, v Austrálii a v Německu byla průměrná roční hrubá mzda za rok 2023 vyšší než 1,5 milionu korun. Jak vysoké mzdy jsou v mezinárodním srovnání v Česku?
Sazby sociálního pojištění a zdravotního pojištění placeného zaměstnancem a zaměstnavatelem jsou v Česku stejně vysoké pro zaměstnance s podprůměrnou mzdou i nadprůměrnou mzdou. Celkové zdanění zaměstnanců s podprůměrnou mzdou je tak v Česku v rámci členských zemí OECD nadprůměrné.
Sazba daně z příjmů v ČR u průměrné mzdy činí 15 %, přičemž výslednou daňovou povinnost snižuje sleva na poplatníka a případně další slevy. Česko tak patří mezi pětici zemí OECD, kde je efektivní daňová sazba daně z příjmů u průměrné mzdy nižší než 10 %. Jak vysoká je skutečná daňová sazba v jednotlivých zemích?
Česko patří mezi desítku členských zemí OECD, ve kterých zdanění práce mezi roky 2007 a 2022 nejvíce pokleslo. Jak se během let lišilo zdanění práce u průměrné mzdy v jednotlivých zemích OECD?
Minimální mzda se bude zvyšovat jinak, než jsme dosud byli zvyklí. O její nové výši by mělo být jasno dříve. V soukromém sektoru bude minimální výdělek více o vyjednávání.
Konečnou cenu litru nafty motoristům prodražuje spotřební daň a DPH. V Česku je spotřební daň u nafty nižší než u benzínu. Jak je to v ostatních zemích OECD? Kolik procent z prodejní ceny litru nafty tvoří nepřímé daně?
Konečnou cenu benzínu motoristům výrazně prodražuje spotřební daň a daň z přidané hodnoty. V Česku tvoří nepřímé daně více než polovinu prodejní ceny benzínu. Jak vysoké je zdanění benzínu v Česku v porovnání s ostatními zeměmi OECD?