Za chudého se v členských zemích Evropské unie považuje každý s disponibilním příjmem pod hranicí 60 % národního mediánu ekvivalentního příjmu. Finanční hranice chudoby je tak v každé členské zemi EU rozdílná a evropskou „chudobu“ nelze srovnávat s chudobu v rozvojových zemích světa. Jak si stojíme při porovnání v Česku?
V jednotlivých vyspělých členských zemích OECD jsou poměrně významné rozdíly ve výši mezd i v míře zdanění. Kolik zaplatí na dani z příjmu zaměstnanec s průměrnou mzdou v jednotlivých zemích v českých korunách a v procentech ze své mzdy?
V roce 2023 pracovalo v členských zemích Evropské unie 17,1 % zaměstnanců na zkrácený úvazek. Obliba práce na zkrácený úvazek se dlouhodobě pohybuje mezi 17 % až 19 %. Nejvíce tento typ pracovního vztahu vyhledávají ženy s malými dětmi.
Po dosažení řádného důchodového věku pokračuje ve výdělečné činnosti 13 % Evropanů. Jaké jsou hlavní důvody? V Dánsku, v Nizozemí a v Itálie nejčastěji radost z práce. Na Kypru, v Rumunsku a v Bulharsku nejčastěji finanční nutnost. Ve kterých zemích pracují občané v důchodovém věku nejčastěji?
Každý rok zadrží Česká národní banka stovky až nižší tisíce padělaných bankovek. Bezpečnostní prvky těch pravých se stále zlepšují, přesto to falzifikátoři ještě nevzdali. Díky stále sílící ochraně však může každý běžný uživatel snadno odhalit padělanou bankovku i bez zvláštního vybavení. Jak na to?
V členských zemích OECD žije v průměru 14,2 % občanů starších 65 let v příjmové chudobě, když jejich příjem nedosahuje ani poloviny mediánu mzdy. Míra chudoby u lidí v důchodovém věku je obecně v zemích OECD vyšší než u celkové populace. Počet penzistů žijících v chudobě v Česku je přitom jeden z nejnižších z vyspělých zemí světa.
Zaměstnání v důchodovém věku je pro některé Němce nutností, pro jiné radostí. V roce 2023 pracovalo v důchodovém věku celkem 16 % mužů a 10 % žen. Více přitom v důchodu pracují občané s vyšším vzděláním.
Přestože se i v Česku neustále rozevírají příjmové nůžky, při mezinárodním srovnání jsou příjmové rozdíly v Česku jedny z nejnižších z členských zemí Evropské unie. Ještě výraznější příjmové rozdíly jsou potom ve vyspělých mimoevropských zemích OECD.
Téměř 95 milionů obyvatel členských zemí Evropské unie bylo v roce 2023 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je více než 21 %. Situace v Česku je v rámci zemí EU nejlepší. Kdo se v zemích EU považuje za chudého?
Zatímco v roce 2024 činí hodinová minimální mzda v Německu 12,41 eura, v příštím roce to bude již 12,82 eura. V posledních letech došlo ke značnému zvýšení minimální mzdy, neboť ještě začátkem roku 2020 činila minimální hodinová mzda u našich západních sousedů 9,35 eura.
Česko patří spolu se Slovinskem, Finskem a Nizozemím mezi členské země EU, kde je nejméně dětí ohroženo chudobu nebo sociálním vyloučením. Hlavním důvodem je dlouhodobě nízká nezaměstnanost v Česku, relativně nízké mzdové rozdíly v národním hospodářství, přístup občanů k práci a ke vzdělání a fungující sociální systém.
Z daňového hlediska lze kalendářní rok rozdělit na dvě části, přičemž v první části pracují občané na stát a zbytek roku „sami na sebe“. Ve kterých členských zemích Evropské unie pracují občané pro stát nejkratší dobu? Jak jsme na tom v Česku?
Zaměstnavatelé zpravidla v pracovní smlouvě sjednávají se zaměstnanci jejich hrubou mzdu. Na bankovní účet však zaměstnanci dostávají již čistou mzdu, tedy po zdanění. Jak moc se liší hrubá a čistá mzda ve vyspělých zemích světa? Jak si „daňově“ stojí Česko při mezinárodním srovnání?
Mzdové náklady zaměstnavatelů jsou v členských zemích OECD vyšší, než činí sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem. Zaměstnavatelé totiž odvádějí za zaměstnance i povinné pojistné. Jak vysoké jsou průměrné mzdové náklady v paritě kupní síly? Jak si stojí v mezinárodním srovnání Česko?
Podmínky pro podnikání v Česku jsou v mezinárodním srovnání příznivé, vždyť podle indexu ekonomické svobody je Česko na 24. místě ze 184 hodnocených zemí světa.
Ve Švýcarsku, na Islandu, v Lucembursku, v Dánsku, v Norsku, v Nizozemí, v USA, v Austrálii a v Německu byla průměrná roční hrubá mzda za rok 2023 vyšší než 1,5 milionu korun. Jak vysoké mzdy jsou v mezinárodním srovnání v Česku?
Sazby sociálního pojištění a zdravotního pojištění placeného zaměstnancem a zaměstnavatelem jsou v Česku stejně vysoké pro zaměstnance s podprůměrnou mzdou i nadprůměrnou mzdou. Celkové zdanění zaměstnanců s podprůměrnou mzdou je tak v Česku v rámci členských zemí OECD nadprůměrné.
Sazba daně z příjmů v ČR u průměrné mzdy činí 15 %, přičemž výslednou daňovou povinnost snižuje sleva na poplatníka a případně další slevy. Česko tak patří mezi pětici zemí OECD, kde je efektivní daňová sazba daně z příjmů u průměrné mzdy nižší než 10 %. Jak vysoká je skutečná daňová sazba v jednotlivých zemích?
