Jak je to s nemocenskou v zemích EU?

02.11.2009 | Petr Gola, Finance.cz
MAKRODATA A EU


Systém nemocenského pojištění prošel v Česku začátkem roku podstatnými změnami. Na výplatě nemocenské formou náhrady mzdy byli zapojeni zaměstnavatelé a první tři dny nemoci jsou zaměstnanci bez finančních prostředků.

V členských zemích EU pobírá nemocenskou zaměstnanec, který byl uznán lékařem dočasně pracovně neschopným k výkonu své práce. Ve všech zemích je nemocenská poskytována za kalendářní dny a není pro její výplatu vypsána čekací doba, takže zaměstnanec má nárok na nemocenskou ihned od vzniku nemoci. Dávky nemocenské podléhají ve většině zemí EU dani z příjmu stejně jako mzda. V Česku však nemocenská zdanění nepodléhá, stejná praxe je ještě na Slovensku, Německu či v Portugalsku. V porovnání k průměrné mzdě je tedy nemocenská v těchto zemích při stejné procentní sazbě vyšší. Další dávkou nemocenského pojištění je peněžitá podpora v mateřství - více v článku Kde je peněžitá pomoc v mateřství nejvyšší a nejdelší?


Jak je to s náhradou mzdy a nemocenskou v Česku?

Ze zákona náleží v Česku nemocenská zaměstnanci až od 15. dne pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech nemoci dostává zaměstnanec náhradu mzdy od svého zaměstnavatele, avšak až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Ze zákona je náhrada mzdy osvobozena od daně z příjmu fyzických osob a neodvádí se z této náhrady ani sociální a zdravotní pojištění. Aby zaměstnanec dostal náhradu mzdy od svého zaměstnance, musí být účasten nemocenského pojištění. Např. náhrada mzdy se nevztahuje na práci na dohodu o provedení práce. Náhrada mzdy náleží pouze za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny. Základ pro výpočet náhrady mzdy se zjišťuje z hrubých mezd zaměstnance zpravidla za uplynulé čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu (max. výše činí 136,08 Kč/hod).

Výše nemocenské se liší dle délky trvání pracovní neschopnosti a poskytuje se za kalendářní dny a činí:

  • 60 % z denního vyměřovacího základu za 15. až 30. den nemoci
  • 66 % z denního vyměřovacího základu za 31. až 60. den nemoci
  • 72 % z denního vyměřovacího základu od 61. dne nemoci

Vyměřovacím základem je zpravidla hrubý příjem dosažený zaměstnancem ve 12 předcházejících kalendářních měsících v průměru na jeden den. Denní vyměřovací základ určený pro výpočet nemocenské se redukuje, do první redukční hranice (786 Kč) se počítá 90 %, z částka nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 178 Kč) se počítá 60 % a z druhé do třetí redukční hranice (2 356 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Nejdéle lze nemocenskou v Česku pobírat 380 dní (dříve to bylo pouze jeden rok).



Spočítejte si, kolik dostanete během své dočasné pracovní neschopnosti na dávkách z nemocenského pojištění na naší kalkulačce.

 

Nemocenská = mzda

Ve dvou zemích EU je dokonce nemocenská stejně vysoká jako dosahovaný příjem před nemocí. Jedná se o ekonomicky nejvyspělejší země EU - Lucembursko a Dánsko. Celkově můžeme země EU dle přístupu k výplatě nemocenské rozdělit dle dvou kritérií:

  • nemocenská v paušální výší (Irsko, Island, Malta a Velká Británii) nebo nemocenská procentem z dosahovaného příjmu
  • na výplatě nemocenské jsou zapojeni zaměstnavatelé (např. v Dánsku a Španělsku zaměstnavatelé dokonce vyplácejí a poskytují celé nemocenské dávky, v Německu 6 týdnů, v Rakousku 6 – 12 týdnů) nebo zaměstnavatelé na výplatě nemocenské zapojeni nejsou (např. Irsko nebo Portugalsko)

Výše nemocenské u našich sousedů

Německo

Na zajištění zaměstnanců pro případ nemoci se podílejí zaměstnavatelé a příslušné sociální instituce. Po dobu prvních 6 týdnů platí zaměstnavatel mzdu výši 100 %, potom dostává zaměstnanec již pouze nemocenské od sociální instituce. Výše nemocenské činí 70 % z průměrného příjmu občana za uplynulých 52 týdnů. Nejdéle je však nemocenská poskytována po dobu 78 týdnů během 3 let.

Rakousko

Po dobu 6 až 12 týdnů mají zaměstnanci nárok na nemocenskou výši 100 % od svého zaměstnavatele (záleží na délce zaměstnání). Následující 4 týdnů dostávají od svého zaměstnavatele 50 % své průměrné mzdy. Při delší nemoci dostává zaměstnanec již pouze nemocenské dávky od příslušné sociální instituce. Výše nemocenské vyplácené příslušnou sociální institucí činí 50% Maximální vyměřovací základ pro výpočet nemocenské činí 3 840 €. Maximálně je nemocenská vyplácena po dobu jednoho roku, ve stanovených případech může být prodloužena na 78 týdnů.

Slovensko

Výše nemocenské činí 25 % první tři dny nemoci, od 4. dne činí nemocenská 55 % z průměrného příjmu občana. Nemocenská je poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů. Nárok na nemocenské má občan, jestliže splnil během posledních dvou let podmínku účasti na nemocenském pojištění v délce 270 dní.

Polsko

Během prvních 33 kalendářních dní pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele mzdu ve výši 80 % z průměrné hrubé mzdy za uplynulých 12 měsíců. Následně je nemocenská vyplácená pověřenou sociální institucí, maximálně však do 182. dne nemoci.


O daňovém systému těchto ekonomik se dočtete v abecedě Daňové systémy v EU.

 



Výše nemocenské ve vybraných zemích EU

Belgie

Dávky v nemocenském pojištění se vyplácí až po jednom měsíci. První měsíc dostávají zaměstnanci náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Výše náhrady mzdy závisí na pracovním zařazení zaměstnance. Manuální zaměstnanci mají právo na mzdu 1 - 7 den ve výši 100 %, 8 - 14 den ve výši 60 %, 15-30 den již dostávají pouze doplňkový příspěvek (pořád je vyšší než nemocenské dávky vyplácené sociální institucí). Nemanuální zaměstnanci mají právo na plat ve výši 100 % po celých 30 dní pracovní neschopnosti. Výše nemocenské činí 60 % od 31. dne nemoci, jestliže občan žije v domácnosti s další dospělou osobou, tak činí výše nemocenské 55 % jeho příjmu. Nárok na nemocenskou má občan, jestliže odpracoval 120 dní v posledních šesti měsících před začátkem nemoci.

Dánsko

Jestliže občan řádně platil příspěvky do fondu pobírá po dobu nemocenské 100 % svého průměrného příjmu za uplynulé čtvrtletí. Maximální výše nemocenské činí 3 415 DKK (458 €) za týden. Nemocenská je pobírána maximálně po dobu 52 týdnů během posledních 18 měsíců, potom již má občan nárok na invalidní důchod. První dva týdny platí zaměstnanci nemocenské zaměstnavatel bez náhrady této mzdy od sociálního úřadu (zaměstnanec musí pro zaměstnavatele pracovat před nemocí minimálně 8 týdnů). Při nemoci delší než 2 týdny dostává zaměstnavatel refundaci nemocenského od příslušného sociálního úřadu.

Lucembursko

Po dobu nemoci dostává občan dávky nemocenské ve výši 100 % svého průměrného příjmu. Nemocenská je však poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů, potom již má občan nárok na invalidní důchod. Zaměstnanci dostávají nemocenské od sociální instituce. Zaměstnavatelé platí mzdu jen pro nemanuální zaměstnance v soukromém sektoru. Mzda jim náleží ve výši 100 % v měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, a další tři následující měsíce.

Španělsko

Zaměstnanec dostává nemocenskou až od 4. dne, kdy ji dostává ve výši 60 % své průměrné mzdy od svého zaměstnavatele, a to až do 20. dne pracovní neschopnosti. Posledních 5 dní dostává zaměstnavatel refundaci od příslušné sociální instituce. Od 21. dne pracovní neschopnosti činí nemocenská 75 % průměrného příjmu. Nemocenská je poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů, potom již má občan nárok na invalidní důchod.

Velká Británie

Výše nemocenské je stanovena paušální sazbou. Prvních 28 dní dostává občan 59,20 GBP, potom 70,05 GBP. Nemocenská je poskytována nejdéle po dobu 52 týdnů. Jsou zavedeny různé příplatky – např. na každé dítě ve 11,35 GBP týdně.

Prameny:
Zákon č. 54/1956 o nemocenském pojištění v platném znění
MISSOC (Gegenseitiges Informationssystem zur sozialen Sicherheit) - Soziale Sicherheit in den Mitgliedstaaten der Europäischen Union, im Europäischen Wirtschaftsraum und in der Schweiz