"Vedlejší" samostatná výdělečná činnost je výhodná

V současné době každá třetí osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) provozuje svoji samostatnou výdělečnou činnosti jako vedlejší zdroj příjmů. Hlavní činností je v jejich případě zaměstnání. Především při platbě povinného pojistného (sociálního a zdravotního pojištění) to přináší výhody:

• Při placení sociálního ani zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Sociální a zdravotní pojištění se vypočte dle skutečně dosaženého zisku.
• Protože zaměstnanec, který si samostatnou výdělečnou činností pouze přivydělává, odvádí sociální pojištění standardně ze svého příjmu ze zaměstnání, tak je u vedlejší činnosti zvýhodněn a do limitu se sociální pojištění vůbec neplatí. Za celý rok 2013 činí u vedlejší činnosti limit 62 121 Kč, jedná se o rozdíl mezi příjmy a výdaji, tato částka se poměrně snižuje dle počtu měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti během roku.

Vedlejší činnost a studenti

Jak je to uplatněním výdajů paušálem za rok 2013?

TIP: Kalkulátor vydajových paušálů

Výdajové paušály jsou pro OSVČ díky své jednoduchosti, srozumitelnosti, přehlednosti výhodné, pro řadu OSVČ jsou vyšší než skutečné výdaje, jejich obliba tak stoupala. Výdajové paušály zůstaly i pro rok 2013 na stejné úrovni jako v roce 2012, přesto jsou pro mnohé OSVČ méně výhodné. Výdajové paušály se pohybují od 30 % po 80 %. Jaké výdajové paušály mohou využít jednotlivé OSVČ?

• 80 % - příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy z řemeslných živnostní
• 60 % - příjmy z ostatních živností
• 40 % - např. příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním
• 30 % - příjmy z pronájmu zařazeného v obchodním majetku a příjmy z pronájmu (§ 9 zákona o dani z příjmu)

Využití 30% a 40% výdajového paušálu je však omezeno, neboť 40% výdajovým paušálem je možné uplatnit výdaje nejvýše do částky 800 tisíc Kč a 30% výdajovým paušálem nejvíce do částky 600 tisíc Kč.

Nemožnost uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění

OSVČ, které využijí výdaje výdajovým paušálem, nemohou uplatnit daňovou slevu na manželku bez vlastních příjmů a daňové zvýhodnění na děti. Některé OSVČ na hlavní činnost tak musely raději přejít na daňovou evidenci. OSVČ na vedlejší činnost však nadále využijí výhod výdajového paušálu a slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti za rok 2013 v daňovém přiznání uplatní. Proč?

• Budou mít totiž součet základu daně ze závislé činnosti (ze zaměstnání) vyšší než 50% celkového základu daně. Proto mohou OSVČ na vedlejší činnost využít výhodné výdajové paušály a přitom uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti.

Praktický příklad

Pan Černý má za rok 2013 úhrn příjmu od svého zaměstnavatele firmy ABCD ve výši 300 000 Kč (25 000 Kč hrubá mzda x 12 měsíců). Dále pan Černý si přivydělal tlumočením částku 100 000 Kč. Pan Černý má 1 dítě a manželku na rodičovské dovolené bez příjmu. Kolik zaplatí pan Černý za rok na dani z příjmu fyzických osob, sociálním a zdravotním pojištění?

• Pan Černý nemá s výkonem vedlejší samostatné činnosti téměř žádná skutečné náklady, proto uplatní výdaje 40% výdajovým paušálem. Příjmy ze závislé činnosti jsou tedy 100 000 Kč, výdaje 40 000 Kč, dílčí základ daně 60 000 Kč (100 000 Kč - 40 000 Kč).

Výpočet daňových odvodů pana Černého

vlastní výpočet autora

Jestliže zohledníme pouze povinné daně (daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění) placené panem Černým z příjmu z práci i samostatné výdělečné činnosti, tak zjistíme, že jeho efektivní zdanění je pouze 10,8 %. Důvodem tak nízkého zdanění je využití daňové slevy na manželku a daňového zvýhodnění na dítě a uplatnění výdajového paušálu, když skutečné výdaje jsou nulové a zisk u vedlejší činnosti do limitu, takže se neplatí ze zisku z vedlejší činnosti sociální pojištění. Celkový příjem pana Černého je 400 000 Kč (300 000 Kč z práce a 100 000 Kč ze samostatné výdělečné činnosti, neboť skutečné příjmy jsou nulové). Celkové daňové odvody pana Černého činí 43 266 Kč. Samozřejmě za pana Černého odvedl povinné pojistné i jeho zaměstnavatel a to v souhrnné výši 102 000 Kč. Při zohlednění i tohoto povinného pojistného, je celkové efektivní zdanění práce pana Černého 28,9 %.