MŽP uvažuje o zálohách na nápojové plechovky

"MŽP připravuje novelu obalového zákona, která by umožnila rozšíření zálohového systému pro jedno i vícecestné (opakovaně použitelné) nápojové obaly, konkrétně skleněné i plastové lahve a nápojové plechovky," řekl mluvčí MŽP Jakub Kašpar. Dodal, že MŽP nyní analyzuje zkušenosti z těch evropských zemí, kde podobný systém již funguje. "Návrh novely chceme předložit k veřejným připomínkám do konce roku 2007," uvedl Kašpar.

Ředitel obalového institutu SYBA Vlado Volek novinářům řekl, že zavedení záloh na jednorázové umělohmotné lahve by pro výrobce a obchodníky znamenalo investice několika miliard korun, protože by museli nakoupit nové technologie. Vysoké náklady by prý výrobcům a obchodníkům přineslo vybírání a přeprava prázdných obalů. Další miliardy korun by si podle výkonného tajemníka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeňka Humla vyžádal systém opakovaně plněných PET lahví. "Podniky by musely investovat do nákupu těchto lahví, jejich přepravek a do nákupu plnicích linek," podotkl.

Například společnost Kofola odhaduje nárůst cen po zavedení vratných umělohmotných lahví o deset až 20 procent. "Není to úplně přesné číslo, vychází z našich prvotních analýz," podotkl mluvčí firmy Martin Klofanda. MŽP ale tvrdí, že růst cen by byl po zavedení záloh minimální. "Zkušenosti ze světa ukazují, že se zálohování promítá do cen nápojů jen ve velmi malé míře kolem 0,1 až dvou procent," podotkl Kašpar.

Podle studie společnosti IREAS, kterou si loni objednalo MŽP, by se náklady na zavedení zálohové povinnosti na jednorázové nápojové obaly pohybovaly od 2,3 miliardy korun do 5,1 miliardy korun. Tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí Jan Bláha dnes uvedl, že náklady na jednu tunu vytříděných PET lahví by v případě rozšíření zálohové systému vzrostly z nynějších 6000 korun na 150.000 korun.

MŽP ale výsledky studie IREAS zpochybnilo, protože podle Kašpara vychází z neúplných či chybných předpokladů, které se týkají například počtu tuzemských obchodů. "Hovoří o 1500 hypermarketech, zatímco ve skutečnosti jich je zhruba 220. Podobně počítá se 7500 supermarkety, skutečné číslo je zhruba 725. Z toho vyplynulo několikanásobné nadhodnocení nákladů na technická opatření zálohového systému a neobjektivní tvrzení o jeho vysokých nákladech," prohlásil Kašpar.

Studie podle Kašpara rovněž opomíjí příjmy výrobců a dodavatelů obalů ze zálohového systému a počítá pouze s jejich výdaji. "Vůbec nepředpokládá rozšíření opakovaně použitelných nápojových obalů, k němuž postupně dojde v důsledku zavedení zálohového systému. Nezapočítává tedy ani žádné pozitivní efekty například v podobě úspory surovin a energií," podotkl Kašpar.

Společnost EKO-KOM zajišťující dobrovolný systém recyklace PET lahví nyní podle ministra životního prostředí Martina Bursíka vybere přibližně 48 procent plastových lahví. Zbylých zhruba 28.000 tun skončí na skládkách, nebo je lidé pálí. Zálohování nápojových obalů podle MŽP výrazně zvýší jejich recyklaci a díky opakovanému používání vratných plastových lahví přinese i úsporu surovin.

Podle Bláhy by ale stačilo, kdyby se do nynějšího systému sběru a třídění plastových lahví zapojilo o dvě procenta až osm procent více lidí, a poté by měl srovnatelnou účinnost jako plánované zálohy. Česko podle Volka už teď plní v recyklaci plastů podmínky, které Evropská unie určila pro rok 2012. "Vzhledem k tomu, že zálohy ani v Německu nevedly ke zvýšení podílu vratných opakovaně použitelných obalů na trhu nápojů, snad žádný soudný člověk nemůže spoléhat na to, že v ČR tomu bude jinak," podotkl Volek.

Zálohy za PET lahve platí lidé například ve Skandinávii či v Německu. Záloha v těchto zemích se podle Bursíka pohybuje mezi 15 až 25 eurocenty (až sedm korun).