Střední Evropa musí zahájit reformy, jinak neuživí důchodce

Analytický tým SB ve zprávě varuje před problémem stárnutí populace a dopady na hospodářský růst regionu. Země v této oblasti nyní zažívají silný hospodářský vzestup, ale pokud nezmění skladbu sociálních výdajů, ze silného růstu jim mnoho nezůstane, upozorňuje banka.

"Do roku 2025 bude mít řada zemí ve východní Evropě a bývalém Sovětském svazu populaci, která bude patřit k nejstarší na světě. Stárnoucí populace všude na světě riskují dalekosáhlé ekonomické dopady, ale východní Evropa a bývalý Sovětský svaz je jediným regionem, který bude muset řešit několik problémů současně," varuje SB.

Předně jde o to, že v regionu střední a východní Evropy včetně bývalých sovětských republik obyvatelstvo stárne rychleji než jinde ve světě. Občané v těchto zemích jsou navíc relativně chudí, alespoň ve srovnání s vyspělými zeměmi, kterých se stárnutí populace týká nejvíce. Za problém SB ale považuje i nedokončenou transformaci na vyspělou tržní ekonomiku.

Z 28 zemí, kterými se studie zabývá, jich 20 bude mít do 20 let méně obyvatel, než má teď. Týká se to i České republiky a Slovenska, i když v těchto zemích nebude úbytek lidí tak zásadní jako na Ukrajině, v Bulharsku nebo v Gruzii. Růstu počtu obyvatel se ale dočká Tádžikistán a další státy v bývalém Sovětském svazu, ale třeba i Turecko.

"Bohatší a rozvinutější země jako Francie, Itálie a Japonsko jsou na problém stárnutí mnohem lépe připraveny než stárnoucí země ve východní Evropě a bývalém Sovětském svazu. Žádná stárnoucí země nikde na světě není tak chudá jako Gruzie," podotkl manažer SB pro ekonomiku lidských zdrojů a spoluautor zprávy Arup Banerji.

V některých zemích regionu se počet obyvatel nad 65 let věku do roku 2025 zdvojnásobí, jinde bude růst slabší, ale i tak převýší 60 procent. SB v této souvislosti zmiňuje Českou republiku i Slovensko a řadí je k zemím jako je Albánie, Ázerbájdžán nebo Moldavsko. Ve stejné kategorii je však i Polsko nebo Slovinsko.

Ve všech 28 zemích, kterými se studie zabývá, do roku 2025 ubude téměř 24 milionů lidí, z toho jen Rusko jich ztratí 17 milionů. Výsledkem pak bude, že výrazně vzroste průměrný věk a třeba věk průměrného obyvatele Slovinska bude 47 let. To bude jeden z nejhorších výsledků na světě. Největší obavou je podle SB zjištění, že bývalé komunistické země už teď systém sociálního zabezpečení nevhodně financují.

Banka navrhuje, že jedním z řešení je zvýšit věk odchodu do důchodu, který je ve většině postkomunistických zemí ve srovnání s vyspělými zeměmi relativně nízký. V některých zemích je ale třeba změnit způsob financování penzijních účtů a výpočet vyplácení důchodů. V řadě zemí této oblasti však zaostává i širší institucionální rozvoj, a to dokonce i v zemích, které se připojily k Evropské unii.

Zabránit nepříznivému dopadu stárnutí populace na hospodářský růst podle banky lze, ovšem za cenu několika zásadních změn. Mezi ty hlavní SB počítá zvýšení produktivity práce, bez kterého se zemím střední a východní Evropy těžko podaří udržet silný hospodářský růst a zajistit svým obyvatelům, aby se jejich příjmy i životní úroveň přibližovala vyspělému světu.

Region bude muset provést i reformu finančních trhů, aby podpořil úspory a investice, za důležité SB považuje i změny na trhu práce, který zůstává v řadě zemí strnulý. Lidé ale prý musí pochopit, že důležité je vzdělávání a hlavně ochotna učit se celý život.