TI: Korupci by omezilo zavedení seznamu firem, které uplácejí

"Účelem těchto listin je přispět k pročištění trhu, ochraně veřejných financí a zprůhlednění veřejných zakázek," uvedl David Ondráčka z TI. Firmy usvědčené z korupce a zařazené na seznam by pak měly být na určitou dobu vyřazeny z účasti na dalších soutěžích.

Černé listiny již podle TI v ČR fungují, ale pouze lokálně jako vlastní iniciativa například městských úřadů. "Navrhujeme, aby se z toho stalo pravidlo, v rámci kterého by se informace sdílely," uvedl Ondráčka. Podle něj již tento protikorupční nástroj existoval v zákoně o veřejných zakázkách v 90. letech, ale byl tak nedokonalý, že se vůbec nepoužíval. "Navrhujeme se k němu vrátit a zefektivnit jej," dodal.

Firmy a zadavatelé veřejných zakázek by souhlasily s tím, aby se v Česku černé listiny firem zavedly. Vyplývá to z červnového průzkumu TI. Podle něj většina dotázaných firem a zadavatelů souhlasí s tím, aby na zakázky dohlížel nezávislý subjekt.

Podle TI současná právní úprava neumožňuje ze soutěže o veřejné peníze vyloučit uchazeče, "kteří nehrají fér". Firmy, jejichž představitelé byli odsouzeni za uplácení, dál zakázky dostávají, podotkla TI.

Ministerstvo pro místní rozvoj se podle Kateřiny Rózsové z tiskového oddělení legalizaci černých listin nebrání, ale současné právní podmínky nejsou podle ní natolik jednoduché, aby bylo možno tento krok provést.

Zavedení institutu černých listin do nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek by podle MMR vyžadovalo náročnou analýzu současného právního stavu v ČR, popřípadě srovnávací studii ze států, kde jej využívají. Navíc podle MMR evropské směrnice, z nichž zákon o veřejných zakázkách vychází, s existencí černých listin nepočítají. Dodavatelé musejí nyní navíc poskytnout při výběru veřejné zakázky výpis z rejstříku trestů, takže se může podle MMR riziko získání zakázky korupční firmou eliminovat.

Podle čerstvého výzkumu agentury GfK pro TI mezi 120 firmami a 40 zadavateli veřejných zakázek vyplývá, že přes 80 procent z nich se zavedením černých listin souhlasí. Na seznam by ovšem měly být zařazeny pouze firmy usvědčené z korupce a ne ty, které jsou pouze podezřelé.

V zahraniční se dostanou podle Ondráčka na listinu i společnosti, které jsou pouze podezřelé z takového chování. Například Nizozemsko prověřuje firmy, jež spolupracují s veřejným sektorem. "Stačí pochybnosti o jejich chování a jsou na listinu zařazeni," uvedl s tím, že v ČR je takto přísné sledování zřejmě nemožné. Navíc zde komplikuje podle TI situaci fakt, že například na rozdíl od Rakouska nebo Maďarska neexistuje trestní odpovědnost právnických osob. Na to MMR uvedlo, že změna zákona o veřejných zakázkách ve smyslu černých listin by tak znamenala provedení změny i v trestním zákoně.

Za hlavní preventivní opatření boje proti korupci většina firem v průzkumu označila monitoring veřejných zakázek během celého procesu nezávislým pozorovatelem. Jako další opatření pak uvedly právě černé listiny.

Mezi příklady, kdy by pomohlo zavedení černých listin, TI uvedla korupční případ okolo stavební firmy Syner, jejíž spolumajitelé byli odsouzeni za uplácení, ale firma získává další veřejné zakázky. Jako další příklad organizace uvedla i obvinění představitelů firmy Trade Fides z korupce u zakázek ministerstva obrany.

Podle zprávy TI z loňského listopadu se míra korupce v České republice v roce 2006 proti předcházejícímu roku zlepšila, přesto země v rámci Evropské unie dál patří k nejhorším. Organizace zařadila Česko mezi více než desítku zemí, v nichž se index korupce zlepšil nejvíc. V roce 2005 byla ČR se 4,3 bodu s Namibií, Slovenskem a Řeckem na 47. místě. Loni se díky 4,8 bodu umístila o příčku výše.l