Český báňský úřad se do Ostravy neodstěhuje, rozhodli poslanci

31.10.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 31. října (ČTK) - Sídlo Českého báňského úřadu se zřejmě z Prahy do Ostravy stěhovat nebude. Vyplývá to z novely zákona o hornické činnosti, kterou ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna. Proti návrhu na stěhování bylo 80 poslanců, hlavně sociálních demokratů, k nim se však přidala i řada koaličních poslanců. Ostravu jako nové sídlo podpořili hlavně občanští demokraté, hlasy pro se našly i v řadách poslanců KSČM. Novelou se nyní bude zabývat Senát, a pokud ji schválí, zamíří k podpisu prezidentovi.

S myšlenkou na stěhování ČBÚ přišel nynější ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) již před loňskými volbami. Svůj záměr tehdy vysvětlil mimo jiné tím, že decentralizace ústředních orgánů státní správy je jedinou možností, jak zmírnit narůstající rozdíl mezi bohatstvím v Praze a zbytkem republiky. Podle Římana neprošel návrh kvůli hlasům poslanců ČSSD, lidovců a zelených z ostravského regionu, kteří podpořili pozměňovací návrh. "To je skutečně na pováženou. Nedovedu si představit, že by takto nesolidárně a neloajálně ke svému regionu hlasovali poslanci třeba z Prahy nebo z Brna," řekl Říman.

Odpůrci argumentovali třeba tím, že většina těžby se nyní odehrává již v Čechách a nikoli na Moravě. Podle expertiz by stěhování prý stálo 30 až 50 milionů korun.

V prvním čtení novely, které se uskutečnilo v červnu, se mezi poslanci strhla kvůli stěhování polemika. Například místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), zvolený za Moravskoslezský kraj, označil změnu sídla úřadu za almužnu, o kterou Ostrava stejně nestojí. Dnešní projednávání už obdobná debata nedoprovázela.

Novela upravuje i pravidla státního odborného dozoru při provozování některých podzemních staveb, jako jsou tunely, štoly nebo kolektory. V řadě případů do nich není dostatečně zajištěný vstup, a proto v nich hrozí nebezpeční úrazu. Důvodová zpráva k novele upozorňuje, že žádný předpis výslovně neukládá povinnost kontrolovat stabilitu podzemních objektů. Jde přitom o stovky kilometrů štol a tunelů pod zastavěnými částmi měst a obcí. Riziko ohrožení bezpečnosti, například jejich zneužitím, je podle předkladatelů relativně vysoké.

Problémem se zabývala i Bezpečnostní rada státu v červenci 2005. Dospěla k závěru, že je důvodné zajistit státní dozor pro provoz těchto staveb a současně zřídit báňskou záchrannou službu pro případné zásahy v těchto stavbách.

Novela také zpřísňuje nakládání s výbušninami v civilním sektoru. Jde například o dovoz, vývoz nebo tranzit výbušnin po území ČR. Jedno z opatření například nařizuje, aby vozidla přepravující výbušniny byla opatřena zařízením, které bude hlásit jeho polohu.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK