Do čela MMF nastoupil Francouz Dominique Strauss-Kahn

Posláním fondu je poskytovat pomoc zemím, které mají finanční problémy, o strategii a rozdělování pomoci ale nejvíce rozhodují vyspělé země. Na chod fondu ale chtějí mít větší vliv země, které zažívají silný hospodářský rozmach, například Čína, Indie nebo Brazílie.

Fond prozatím funguje zhruba stejně jako po druhé světové válce, kdy byl založen. To znamená, že na jeho chod má vliv hlavně Evropa a Spojené státy. Na Straussi-Kahnovi tedy bude, aby nejpozději do příštího roku našel mezi 185 členskými zeměmi shodu v tom, jak se bude v MMF hlasovat.

"Budu pokračovat v tom, co Rodrigo Rato začal v posledním roce. Zajdu ale ještě dál a budu se snažit instituci rychleji reformovat," řekl nový šéf MMF novinářům, když dnes vstupoval do budovy měnového fondu ve Washingtonu. "Mandát instituce se nezměnil, avšak svět, v němž fond působí, se změnil velmi výrazně. Musíme se proto přizpůsobit," dodal.

Analytici tvrdí, že pro Strausse-Kahna bude nejtěžším úkolem přesvědčit evropské země, aby se zřekly části hlasovacích práv. Přesvědčovat bude i Francii, z které přichází a kde působil v několika vrcholových funkcích, včetně ministra financí. Právě Francie s Británií jsou nervózní, že reforma hlasování by mohla jejich vliv snížit, takže například hlas Číny by byl víc slyšet.

"V minulosti jsme si zvykli říkat, že reformě fondu stojí v cestě Spojené státy, ale ve skutečnosti je to Evropa," poznamenal prezident Oxfordského národohospodářského institutu Domenico Lombardi. Snahou institutu je omezit názorové rozdíly mezi akademiky a politiky a podle Lombardiho by mohlo nové vrcholové vedení MMF ke změně hodně přispět.

Zatímco ve vedení MMF je Strauss-Kahn, šéfem hlavního výboru MMF se stal Ital Tommaso Padoa-Schioppa. To dává podle Lombardiho určité šance, že oba politici by mohli Evropu přesvědčit, aby akceptovala reformu fondu. "Evropa bude muset přistoupit na to, že její vliv při hlasování klesne," domnívá se Lombardi.

Mezinárodní měnový fond patří spolu se Světovou bankou k takzvaným brettonwoodským institucím. O založení obou institucí rozhodla měnová a finanční konference v americkém městě Bretton Woods s cílem obnovit válkou zničenou Evropu a stabilizovat finanční systém ve světě.