Topolánek: Češi jsou k euru vlažní kvůli posilující koruně

Kurz koruny ovšem není podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy něco, na co můžeme spoléhat. Posilování koruny sice podle něj pomáhá tlumit růst cen komodit na světových trzích, ale nesmí být chápán jako systémový. "Měli jsme štěstí, že padal dolar a rostla ceny ropy. Ale můžeme mít i smůlu, když růst dolaru i cen ropy přijde ve stejnou chvíli," uvedl.

Koruna v posledních týdnech překonala několikrát rekord k dolaru i euru. V současnosti jsou nejvyšší hodnoty koruny na 26,82 Kč/EUR a 18,62 Kč/USD. Koruna k euru tak za posledních 12 měsíců posílila o necelých pět procent.

Nesladěnost ekonomických cyklů mezi ČR a zeměmi platícími eurem, která je rovněž jedním z argumentů pro pozdější přijetí eura, se podle Tůmy neprohlubuje. "Neřekl bych, že se cykly vzdalují, ale spíše se nepřibližují," uvedl. Za poslední rok podle něj se toho příliš v tomto ohledu nezměnilo, na což zřejmě poukáže i pravidelný společný dokument centrální banky a ministerstva financí o sladěnosti tuzemské ekonomiky s eurozónou. Podle Tůmy by měla vláda materiál projednat do měsíce.

Česká národní banka se shoduje s vládou i na cestě k přijetí eura. Podle Tůmy ČNB preferuje, aby země nejdříve přijala důležité reformy a poté přijala euro. "Nemůžeme oddalovat přijetí eura neplněním konvergenčních kritérií, protože jejich plněním řešíme i vlastní ekonomické problémy," uvedl dnes Topolánek.

Řada zemí přitom podle Tůmy nejprve upravila své ekonomické ukazatele jednorázově tak, aby euro mohly přijmout a poté začaly řešit reformy. "Taková cesta možná je. Je ovšem bolestivá a z dlouhodobého pohledu nákladná," dodal.

Navíc podle Topolánka samotná evropská centrální banka v současnosti nejeví nadšení z příchodu dalších zemí do eurozóny. "Představa, že rychle rostoucí ekonomiky nových zemí EU budou ovlivňovat měnovou politiku Francie a nebo Německa, je děsí," uvedl Topolánek. Po vstupu do eurozóny přestane ČNB vytvářet měnovou politiku země, to připadne ECB. Zástupce ČNB se stane členem výboru ECB, který rozhoduje o úrokových sazbách v eurozóně.

Přesný termín eura není možné podle Topolánka stanovit, a to bez politické shody a provedení základních reforem důchodového, zdravotního systému a trhu práce.

Naopak podnikatelé podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka chtějí zavést euro co nejdříve, tedy za čtyři nebo pět let. "Výhody zapojení ČR do jednotné měny výrazně převažují nad riziky spojenými s tlakem na zvýšení inflace," uvedl.

Ekonomové upozorňují, že přijetí eura by v nejbližších několika letech přineslo České republice spíše více komplikací než výhod. Předčasný vstup do eurozóny by přibrzdil snižování rozdílů mezi ČR a vyspělejšími evropskými zeměmi a zřejmě i zvýšil inflaci.

Naopak exportéři, obchodníci a podniky vidí jako důsledek rychlého zavedení eura stabilizaci ekonomiky a pojistku proti ekonomickým výkyvům a ztrátám na tržbách způsobeným pohyby kurzu koruny. Samostatná česká ekonomika je totiž podle nich kvůli své velké otevřenosti zranitelná při výkyvech světové ekonomiky. "Potřebujeme euro proti potenciálním výkyvům globálních trhů," uvedl například ekonomický expert ČSSD Jan Mládek.

Česká republika má v současnosti přechodnou výjimku za zavedení eura, a to kvůli tomu, že neplní příslušná maastrichtská kritéria. K přijetí eura se ovšem země zavázala již se vstupem do Evropské unie. Trvalou výjimku na přijetí eura mají pouze Velká Británie a Dánsko.