PFKB: Připojištění ohrožují časté přechody klientů mezi fondy

"Těžko si lze představit, že by zprostředkovatel obstál u svého klienta, kdyby mu každou chvíli měnil penzijní fond s cílem získat opakovaně provizi," uvedla generální sekretářka Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců Marta Gellová. Běžný je podle ní maximálně jeden převod, a to zpravidla v okamžiku, kdy klient požaduje navýšení měsíčního příspěvku. Pokud původní fond nemá zprostředkovatel ve své nabídce, je vcelku logické, že klientovi nabídne převod do některého z fondů, které v nabídce má, dodala.

"Jde o frázi, kterou penzijní fondy neustále opakují, a snaží se tak svalovat odpovědnost na jiné. Vina je přitom na straně penzijních fondů, které svými provizními podmínkami nastavují chování zprostředkovatelů," řekl ČTK ředitel rozvoje poradenské firmy Partners Tomáš Prouza. Pokud by penzijní fondy upravily svůj provizní systém a nemotivovaly klienty k přechodům, změny penzijních fondů by podle něj nenastávaly tak často.

Největší převody se uskutečňují v souvislosti s příspěvky zaměstnavatelů, míní Gellová. A jsou to prý většinou přímí obchodní zástupci, či dokonce zaměstnanci penzijních fondů, kdo nutí zejména velké zaměstnavatele k exkluzivitě. Zaměstnanci, kteří mají jiné penzijní fondy, pak musejí přejít k tomu, který přesvědčil jejich zaměstnavatele o exkluzivitě, jinak by příspěvek nedostali. Za mnoho převodů tedy podle ní mohou přímo penzijní fondy v souvislosti se získáváním velkých zaměstnavatelů. Řešením je, aby stát legislativní úpravou znemožnil zaměstnavatelům, kteří přispívají na penzi, nutit zaměstnance přejít k jedinému vybranému fondu, uvedl ředitel zaměstnaneckých výhod společnosti Fincentrum Pavel Hulák.

Nárůst provozních nákladů penzijních fondů, které stoupají o sedm procent ročně, je podle Jiráka nižší než nárůst jejich účastníků. "Stabilitu systému to neohrožuje," podotkl. Neúměrné finanční zatížení fondů ale prý představují výdaje na získání nových klientů. Ty činí v průměru na jednoho klienta 2000 až 2500 Kč, celkově vzrostou z loňských 1,39 miliardy Kč na letošních odhadovaných 1,55 miliardy korun.

Penzijní připojištění mělo ke konci června téměř 3,8 milionu lidí, a využívalo ho tak víc než 60 procent práceschopných Čechů. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu zůstalo devět z původních 44 fondů. Letos na jaře ale přibyl nový PF Aegon.