EU úroky nezměnila, tlaku na snížení zatím odolává

Úroky v eurozóně zůstávají beze změny již osm měsíců po sobě. ECB zastavila sérii zvyšování úroků loni v létě pod tlakem úvěrové krize a otřesů na finančních trzích, které mohou mít negativní dopady na ekonomiku. Od té doby stále poukazuje na příliš vysokou inflaci a nebezpečí útlumu ekonomiky dosud nezdůrazňovala, i když oslabování je ze statistik stále patrnější.

Finanční trhy čekají, jak se šéf banky Jean-Claude Trichet na následné tiskové konferenci ke zjevnému oslabování ekonomiky postaví a zda zmírní svou protiinflační rétoriku. Tento posun by naznačoval, že ECB by v příštích měsících byla ke snížení úroků ochotna přistoupit. Většina ekonomů čeká, že ECB letos základní sazbu sníží ve dvou krocích na 3,5 procenta.

Inflace v zemích eura vystoupila v lednu podle předběžných údajů na rekordní maximum 3,2 procenta. Zároveň však jiné údaje naznačily další zpomalování ekonomiky a hrozbu stagflace. Slabost je nápadná zejména v zemích jako Španělsko nebo Itálie.

Jiné centrální banky světa již začaly své úroky kvůli slabé ekonomice a otřesům na trzích snižovat. Sazby tak prudce snížil americký Fed, k němuž se přidala kanadská centrální banka i britská Bank of England ; ta dnes snížila svou základní sazbu o další čtvrtinu procentního bodu na 5,25 procenta. Dnes například ECB ke snížení sazeb, které by podpořilo ekonomiku, vyzvalo vedení evropské konfederace odborových svazů ETUC.

Opačně zatím postupuje Česká národní banka, která své sazby stále ještě zvyšuje, aby zmírnila inflační tlaky. Dnes ČNB zvýšila základní sazbu o čtvrt bodu na 3,75 procenta; i přesto jsou české úroky stále nejnižší v celé Evropské unii.

Základní úroková sazba je základem ceny veškerých úvěrů v ekonomice. Vyšší sazby omezují ekonomickou aktivitu a tím i inflaci a motivují ke spoření; nižší úroky naopak podněcují úvěry včetně hypoték a podporují růst ekonomiky.