Březina: Šance oplatek získat chráněné značení EU se opět vzdálily

České žadatele o chráněné zeměpisné označení nyní podle Březiny čeká těžký zápas. "Německá i rakouská strana jsou dobře připraveny a útočí na slabá místa českých žádostí," uvedl. O jaké námitky přesně jde, se podle Březiny nyní dozvěděli žadatelé o chráněné označení, tedy výrobci oplatek.

Češi by měli zdůraznit politickou motivaci předkladatelů námitek, uvedl český europoslanec. Rakousko a Německo výhrady spojují s poválečným odsunem Němců z tehdejšího Československa.

Česká a německá a rakouská strana mají šest měsíců na to, aby se dohodly. Pokud ke společnému závěru nedojdou, bude rozhodnutí na Evropské komisi.

Zástupci sudetoněmeckých krajanských sdružení v minulosti argumentovali tím, že vysídlenci po druhé světové válce recepturu na výrobu karlovarských oplatek přenesli s sebou do svých nových domovů v Německu či Rakousku, kde jejich potomci ve výrobě pokračují. Takto zdůvodňuje rakouská europoslankyně Agnes Schierhuberová svůj názor, proč by právo vyrábět olomoucké tvarůžky pod názvem Olmützer Käserle měli mít i potomci odsunutých Němců. Český výrobce tohoto sýra s charakteristickou vůní chráněné zeměpisné označení tento týden nezískal právě kvůli námitkám z německé a rakouské strany.

Z německé strany zaznívaly výhrady, že mariánskolázeňské oplatky se nevyrábí v regionu, kterého se žádost týká, tedy na území obcí Mariánské Lázně a Velká Hleďsebe. Výrobce oplatků tak bude muset prokázat, že všechny komponenty oplatků jsou v tomto regionu vyráběny. Pod žádostí o ochranné označení je podepsáno sdružení KLS Klimentov z Velké Hleďsebe a Opavia-LU ze skupiny Danone.

Česko má z unijních nováčků nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských výrobků. Patří mezi ně například hořické trubičky, karlovarský suchar, pardubický perník, štramberské uši nebo žatecký chmel. Dne se mezi tyto potraviny zařadil i český kmín a chodské pivo, k jeho udělení se nesešly žádné námitky, uvádí Březina.