Kosovo nezávislostí mnoho nezíská, upozorňují ekonomové

"Stoupenci odtržení Kosova ignorují ekonomickou realitu. Kosovo má uhlí, olovo a pracovní sílu, leží ale v koutu Evropy, kam zajde jen hrstka turistů," upozorňuje například profesorka mezinárodního práva a diplomacie Ruth Wedgwoodová z univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimore.

Průměrná roční mzda v Kosovu podle Světové banky činí 1243 eur (asi 2600 Kč měsíčně). Zhruba 37 procent populace přitom žije v bídě a denně nemají k dispozici v přepočtu ani dva dolary. Nejhůře se tak logicky žije dětem, důchodcům, invalidům, rodinám bez živitelů a příslušníkům menšin, což jsou v Kosovu například Romové.

Wedgwoodová v listu Wall Street Journal (WSJ) přiznává, že v prosperitu Kosova nevěří. "Z politického hlediska už Kosovo nemá důvod usilovat o nezávislost, když už není u moci Slobodan Milošević," napsala. Vyhlášení nezávislosti je vítězstvím albánské většiny, která o odtržení provincie od Srbska nejvíce usilovala. Proti odtržení od Bělehradu je menšina kosovských Srbů.

Bývalý zvláštní vyslanec Světové banky v jižní Evropě Franz Kaps ale nemá na budoucnost Kosova tak pesimistický názor jako Wedgwoodová. Kaps, který nyní pro banku pracuje jako nezávislý poradce, rovněž sází hlavně na bohaté přírodní zdroje a jejich využití. Těžba uhlí podle něj zemi pomůže překonat období změn a využít jejího potenciálu. Cena uhlí nyní výrazně roste, takže vyhlídky nejsou špatné.

Kosovo má podle odhadů v zásobách asi 15 miliard tun uhlí, takže potenciál je zde neoddiskutovatelný. Problém je ale v tom, že stav hutního sektoru není dobrý, a pokud tedy bohaté zásoby uhlí mají k něčemu být, musí vláda důlní průmysl hodně podpořit. "Pokud se jim to podaří, může se Kosovo dokonce stát vývozcem elektřiny," myslí si Kaps, jehož slova citoval server Deutsche Welle.

Nyní bude záležet na tom, zda se v Kosovo podaří udržet alespoň relativní stabilitu. Hned potom bude třeba posílit institucionální rámec, protože bez fungujících institucí a soudní moci zůstane ekonomický potenciál Kosova jen na papíře. "Nejdůležitějším stabilizačním faktorem by bylo, kdyby se Kosovo a Srbsko staly členy Evropské unie," dodává Kaps.