Plynovod Gazela se má v ČR stavět za rok a půl

27.02.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 27. února (ČTK) - Plynovod Gazela, který má propojit podmořské trubky v Baltském moři a plynovody vedoucí jihovýchodem Evropy, by se měl v Česku začít stavět už za rok a půl. Ve hře jsou nyní tři varianty, kudy by měla jeho trasa vést. V současné době se dokončuje posouzení vlivu stavby na životní prostředí, řekl na plynárenském kongresu jednatel RWE Transgas Net Jan Nehoda.

Gazela propojí dvě větve tranzitního plynovodu z Hory Svaté Kateřiny do Rozvadova na hraniční předávací stanici Waidhaus. Plánovaná kapacita je podle Nehody 30 miliard metrů krychlových zemního plynu. Pro srovnání: takový objem plynu odpovídá spotřebě Česka za více než tři roky.

Jednotlivé varianty plynovodu vedoucí po České republice jsou 235, 166, respektive 197 kilometrů dlouhé. Procházejí Ústeckým a Plzeňským krajem a v závislosti na vybrané variantě i krajem Karlovarským či Středočeským.

Gazela má do Česka přivést plyn z plánovaného rusko-německého plynovodu Nord Stream, který povede Baltským mořem, a poslat ho dál směrem do Bavorska. Podmořský plynovod se ale dosud nezačal stavět.

Plyn má v budoucnu do Evropy proudit i jižní cestou, kterou mají výhledově posílit dva velké projekty, plynovody Nabucco a South Stream. "Nepředpokládám, že by byly postaveny oba," řekl Nehoda.

Jde o konkurenční projekty: za plynovodem Nabucco stojí Evropská unie, South Stream je naopak v režii ruské firmy Gazprom.

Už nyní se mezi jednotlivými plynovody zvyšuje konkurence. "Transport plynu přes Slovensko po zahájení provozu plynovodu Jamal (v roce 1998), který vede přes Bělorusko a Polsko do západní Evropy, výrazně poklesl," řekl Andreas Rau z firmy eustream (dříve SPP-preprava), dcery Slovenského plynárenského priemyslu, která se zabývá tranzitem zemního plynu přes Slovensko.

Evropská unie pokryje vlastní těžbou zhruba 40 procent spotřeby, z Ruska proudí téměř 30 procent a z Norska 15 procent. Zbytek připadá na dodávky plynovody z Alžírska; zhruba osm procent plynu se do Evropy dopravuje ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG). Čím více na východ, tím více jsou země závislé na plynu ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK