Polská opozice hrozí zamítnutím nové smlouvy EU

"Pokud bude snaha prosadit verzi ratifikace, kterou navrhuje vláda, budeme muset hlasovat proti, nebo se zdržet, což vyjde nastejno," prohlásil na briefingu ve Varšavě bývalý premiér Jaroslav Kaczyński, jehož bratr Lech Kaczyński je prezidentem země a členem PiS.

Jaroslav Kaczyński ve středu předložil parlamentu návrh dodatku k textu ratifikace smlouvy EU. Hlavně požaduje, aby bylo jasně potvrzeno, že "Polská republika zůstává a zůstane svrchovaným státem, především v otázce rozhodování o příslušnosti k EU, ale i o odstoupení". Návrh šéfa konzervativní pravicově-populistické strany ihned odmítli vládní liberálové i levicová opozice.

Postoj PiS překvapil, protože text smlouvy dojednal s partnery v EU právě Jaroslav Kaczyński spolu s bratrem. Předtím, než loni v říjnu jeho strana prohrála v parlamentních volbách, označoval podobu nové smlouvy EU za velký úspěch pro Polsko.

"Kaczyńští to tentokrát přehnali. To jim nedovolím," reagoval podrážděně v místní televizi na iniciativu svého předchůdce premiér Donald Tusk. Vedoucí jeho kanceláře Slawomir Nowak však připustil, že PiS ratifikaci v parlamentu opravdu může zablokovat. "Pokud PiS bude hlasovat proti, uspořádáme referendum," řekl Nowak.

Očekává se, že se v zemi brzy uskuteční průzkumy o tom, kolik polských voličů by v případném referendu novou unijní smlouvu podpořilo.

Termín ratifikace Lisabonské smlouvy, kterou nejvyšší představitelé všech 27 zemí EU podepsali loni v portugalské metropoli, nebyl v Polsku zatím stanoven. Členské země by podle předchozích dohod měly ukončit ratifikaci do konce roku, ale může to být i později, nejlépe ale do voleb do Evropského parlamentu na jaře 2009.

Lisabonskou smlouvu již ratifikovaly Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko, Malta a Francie. Ve většině zemí stačí k ratifikaci souhlas parlamentu, referendum se má zatím konat jen v Irsku. Na Slovensku opozice blokuje ratifikaci v parlamentu na protest proti vládnímu návrhu tiskového zákona.

V Česku poslanecká sněmovna začne projednávat Lisabonskou smlouvu příští týden. Ke schvalování klíčového dokumentu se ale dolní komora zřejmě dostane až v dalších měsících, možná až na podzim. Vládní občanští demokraté prý totiž chtějí projednávání ve sněmovně v prvním čtení přerušit a počkat na vyjádření ústavního soudu, o které by podle nich měl požádat Senát, zda unijní text není v rozporu s českou ústavou.

Smlouva přináší unii některé zásadní reformy. Mění například způsob rozhodování v unijních institucí či snižuje počet oblastí, v nichž nyní mají členské státy právo veta. Na rozdíl od euroústavy, jejíž ratifikace v roce 2005 zkrachovala, nenahrazuje dosavadní smlouvy, nýbrž je jen doplňuje. Neobsahuje také státní symboly - společnou hymnu a vlajku -, s nimiž počítala euroústava. Smlouva předpokládá vznik dvou nových funkcí: stálého předsedy Evropské rady a jakéhosi společného ministra zahraničí.