OECD: Opatření na ochranu Země nejdou proti růstu ekonomik

"Neznamená to tedy, že by ochranná opatření vedla k propadu ekonomiky. K tomu to netvrdí ekologové, ale ekonomická organizace," uvedl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Důležité podle OECD je, aby se kroky vedoucí k ochraně klimatu, vody, přírody a zdraví neodkládaly. Cena za zpoždění ochranářských opatření by mohla být vysoká, nevratné důsledky nicnedělání se mohou už v příštích desetiletích projevit v ubývání druhů či změně vodního režimu v některých oblastech.

Pozitivně zpráva hovoří o zavádění ekologických daní, obchodovatelných emisních povolenkách či narovnávání cen energií podle jejich původu.

"Vhodná příležitost jednat je nyní otevřená, ale nezůstane otevřena po dlouhou dobu. Prozíravé strategie s výhledem do budoucnosti potřebujeme dnes, abychom se vyhnuli vysoké ceně za nečinnost nebo za opožděné kroky podniknuté po delší době," uvádí zpráva v rozporu s názory českého prezidenta Václava Klause, který radí s opatřeními proti změnám klimatu nespěchat vzhledem k jejich ekonomickým dopadům a neověřeným výsledkům.

Zpráva konstatuje, že pokud vlády nezačnou podnikat opatření proti růstu oxidu uhličitého v ovzduší, mohla by se globální teplota zvednout do roku 2050 v rozmezí od 1,7 do 2,4 stupňů Celsia, což by vedlo k početnějším vlnám horka, obdobím sucha, bouřím a záplavám.

Kvůli zvyšující se spotřebě a rozšiřování sídel a infrastruktury bez lidské pomoci vyhyne řada druhů. Zvýšení rozlohy zemědělské půdy o deset procent, které si vyžádá produkce potravin a biopaliv, bude mít za následek další úbytek přírodní rozmanitosti.

Jak bude vypadat svět za 30 let přitom závisí na politických rozhodnutích současných vlád. Například v současnosti stavěné elektrárny budou ovlivňovat ovzduší a klima po několik desítek let. O budoucí mobilitě pak rozhodnou současná rozhodnutí o investicích do dopravní infrastruktury. Stejně tak předpisy pro energetickou náročnost budov určí jejich fungování na dlouho dopředu.