Zájem o jadernou energetiku podle ČNS roste, ekologové nesouhlasí

Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) provozuje jaderné elektrárny 30 zemí, dalších 43 států zvažuje výstavbu. Mezi nimi jsou například Alžírsko, Bangladéš, Egypt, Indonésie, Írán a další.

"Oživení zájmu o jadernou energii pramení z potřeby nalézt alternativy k drahé ropě a zemnímu plynu, právě tak z představy jaderné energie jako snadno použitelného nástroje pro rychlé a dramatické snížení emisí CO2," uvedla pro magazín Pro-energy předsedkyně SÚJB Dana Drábová.

Údaje SÚJB (viz tabulka) ukazují rostoucí zájem o jadernou energii. Loni ve světě bylo ve výstavbě 44 jaderných bloků, v roce 2007 se stavělo 35 bloků. Podle Drábové se renesance jaderné energetiky odehrává v Asii, zejména v Číně, kde jen letos byla zahájena výstavba pěti reaktorů, dále v Japonsku a Jižní Koreji. Do budoucna se také musí počítat s Indii, která po mnoha letech úspěšně završila vyjednávání dohody s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

"Takzvaná renesance jaderné energetiky je mýtus, nový výkon v Asii sotva nahrazuje odstavované reaktory jinde ve světě. Podíl jaderné energie ve světě už několik let klesá, dnes se touto cestou vyrábí cca 15 procent elektřiny a asi osm procent energie vyrobené ve světě", uvedl energetický expert z ekologického sdružení Calla Edvard Sequens.

MAAE odhadla, že atomové reaktory mohou zajistit šest procent potřebného snížení exhalací. Přitom lepší energetická efektivnost by zařídila 36 procent a obnovitelné zdroje energie 21 procent, řekl k problému jádra Vratislav Voznik z Hnutí Duha. Podle něj jsou například české možnosti zateplování domů třiapůlkrát větší, než kolik vyrobí atomová elektrárna v Dukovanech. Proto se politici musí zaměřit hlavně na řešení, která rodinám opravdu srazí účty za energii, sníží znečištění i dovoz plynu, uvedl.

Řada evropských zemí se ale připravuje na rozvoj jaderné energie. Energetická skupina ČEZ rozhodla o výstavbě tří jaderných bloků, dvou v Temelíně a jednoho v Dukovanech. Letos v srpnu byl vypsán tendr, do kterého se přihlásily francouzská Areva, americký Westinghouse a ruský Atomstrojexport.

V Albánii, Bulharsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Slovinsku, Švýcarsku, Turecku a Velké Británii plánují postavit jaderné elektrárny, případně rozšířit stávající o nové bloky. Nová německá vláda chce prodloužit životnost 17 existujících reaktorů, uvádí ČNS.

Podle Drábové jsou problémem jaderné energetiky vysoké kapitálové nároky s rizikem nedodržení původního rozpočtu a do určité míry těžko předvídatelnými legislativními požadavky. Do roku 2006 se odhady potřebných investičních nákladů na jednotku instalovaného výkonu pohybovaly mezi 1200 a 2150 americkými dolary za kilowatthodinu (zhruba 20.000 až 40.000 Kč). V poslední době se rozpětí pohybuje mezi 1500 a 6000 USD za kilowatthodinu. Takové podmínky nevzbuzují velké nadšení investorů a finančních institucí pro financování jaderných projektů, uvedla Drábová.

Největším omezujícím faktorem pro výraznější rozvoj jaderné energie podle Drábové je nedostatek kvalifikovaných a motivovaných specialistů, kteří budou schopni na patřičné úrovni zajistit bezpečnost jaderných bloků ve všech etapách jejich životního cyklu. Výhodou jaderných zdrojů podle energetiků jsou kompaktnost, stabilita dodávek, velmi malý objem paliva a relativně levná produkce.