FAKTOGRAFIE-Komentáře člena bakovní rady ČNB Vladimíra Tomšíka

22.04.2010 | , Reuters
Zpravodajství ČTK


Následují komentáře vrchního ředitele České národní banky (ČNB) Vladimíra Tomšíka v rozhovoru pro Reuters....

...

Tomšík na posledním měnovém jednání bankovní rady na konci března hlasoval pro snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, zůstal však v menšině společně s viceguvernérem ČNB Miroslavem Singrem. Čtyři zbylí přítomní členové podpořili ponechání hlavní dvoutýdení repo sazby na historickém minimu 1,0 procenta.

RIZIKA PROGNÓZY

"Prognóza, která byla publikována v únoru, nevylučovala další snížení sazeb. Ale já jsem (v únoru) ještě necítil nutnost hlasovat pro snížení. V březnu jsem už jasněji vnímal rizika směrem dolů a vnímám je i dnes."

"První riziko je výhled eurových sazeb. Již od ledna se výrazně oddaluje zvyšování tržních úrokových sazeb v celé eurozóně a úplně nejmarkantněji je to vidět na dlouhém konci. Na dlouhém konci celá eurová výnosová křivka padá o více než 100 bazických bodů, což je pro finanční svět výrazná změna. Na trhu to bylo možné vidět již v březnu a to je jeden z hlavních důvodů, proč já jsem tak hlasoval již na minulém zasedání. A teď to vidím znovu."

"Druhým výrazným protiinflačním rizikem je... kurs (koruny). Meziroční apreciace kursu aktuálně dosahuje více než 5 procent. Příběh celé naší prognózy je postaven na tom, že oživení v České republice v letošním roce bude postavené zejména na čistých exportech, nikoli na domácí poptávce. A aktuálně silná apreciace může ohrozit očekávané křehké oživení."

"Naše poslední prognóza z února ukazuje, ze se inflace bude přibližovat inflačnímu cíli zespodu na horizontu měnové politiky. Ale kdyby koruna výrazně apreciovala, tak je otázka, kdy se skutečně začneme cíli vůbec přibližovat. Takže příliš silná koruna by mohla otřást celou naší ekonomickou historkou, která stojí za naší prognózou. Toho se já obávám a to byl také důvod, proč jsem hlasoval pro snížení již v březnu. A v tuto chvíli to beru jako další hlavní argument, proč si myslím, že je tady prostor pro snížení sazeb."

KURS KORUNY

"S ohledem na konvergenční proces je v souladu s touto ekonomikou... přibližně dvou až tříprocentní reálná apreciace. Příliš silný kurs může ohrozit celou ekonomickou prognózu, nejen exporty, ale celou naši prognózu včetně toho, že nepůjdeme k inflačnímu cíli."

"Reálná apreciace se skládá z nominální apreciace a inflačního diferenciálu. Ale inflační cíl již máme stejný, respektive podobný jako ECB, 2 procenta. Nebo se na inflační diferenciál můžete dívat přes aktuální inflaci a ta je téměř stejná jako v eurozóně."

"Takže v tuto chvíli se mi zdá, že nominální apreciace téměř splývá s reálnou, a tím pádem se můžeme bavit o tom, že rovnovážné je přibližně tříprocentní tempo nominální apreciace. Navíc je velká otázka, jestli 3 procenta jsou pro letošní rok skutečně to správné číslo, protože vloni jsme se v konvergenci zastavili, hospodářský růst byl u nás dokonce nižší než v eurozóně. Dlouhodobě konvergence zřejmě bude pokračovat a bude platit rovnovážné tempo apreciace kolem 2 až 3 procent, ale pro tento rok je nutné si klást otázku, jestli je vůbec přípustná apreciace ve výši 3 procent. Osobně se domnívám, že by udržitelné tempo mělo být nižší vzhledem k tomu, ze jsme se dočasně zastavili v konvergenci."

"Proto se domnívám, že aktuální výrazné posilování kursu je docela nebezpečné, zejména kvůli ohrožení našeho výhledu křehkého, exportem taženého oživení."

"Jestli tento výhled je ohrožen, pak je otázka, jestli není namístě sazby ještě snížit."

HDP

"Vloni jsme se zastavili v konvergenci. Letos očekáváme, že by se konvergence mohla opět pozvolna obnovovat. Já osobně neočekávám výrazné změny v hospodářském růstu v nové prognóze. Příští rok by ekonomický růst mohl být již silnější a udržitelnější (než letos) a mohl by být postaven nejen na čistém exportu, ale již i na domácí poptávce."

"Už nebudeme závislí jen na exportu, ale důležité je, aby se ta historka pro letošní rok cela 'nezbourala', aby čisté exporty rozjely HDP, aby inflace mířila k cíli nejpozději v časovém horizontu 18 měsíců a aby za žádných okolností nezůstala pod cílem."

VEŘEJNÉ FINANCE

"Janotův balíček podle očekávání ČNB letos sníží deficit veřejných financí na 5,4 procenta HDP, to bude znamenat mírně restriktivní vliv na růst HDP v letošním roce. Obávám se, že část věcí v Janotově balíčku má charakter jednorázovosti. Bylo by velmi žádoucí, aby se opatření, která vedou ke snížení schodku veřejných financí přijala i za cenu dalšího negativního vlivu na růst HDP. Navíc celkový efekt snižování schodku může být paradoxně pozitivní pro růst HDP i v krátkém období, neboť dojde ke snížení efektu vytěsňování (crowding out effect) soukromých investic státními."

"Propočítali jsme, že kdyby nebyla přijata žádná dodatečná fiskální opatření a Janotův balíček platí tak, jak platí, tedy jen pro letošní rok, tak veřejné finance v roce 2011 mohou skončit v deficitu 6 až 7 procent (HDP)."

[PRAHA/Reuters/Finance.cz]

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK