Experti: Plán vyrovnat veřejné finance do roku 2016 je splnitelný

02.07.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 2. července (ČTK) - Dohodu vládní koalice na tom, že za předpokladu ekonomického růstu budou do roku 2016 vyrovnané veřejné finance a do roku 2013 deficit rozpočtu klesne pod tři procenta výkonu ekonomiky, považují analytici oslovení ČTK za splnitelnou a přiměřeně ambiciózní. Záležet bude podle nich na tom, zda se podaří nastartovat hospodářský růst, a na vývoji světové ekonomiky.

"Je to přiměřený cíl, rozhodně ne nijak brutálně tvrdý či nesplnitelný," řekl ČTK analytik ČSOB Petr Dufek. Rozložení snižování schodku na šest let je podle něj rozumné, protože tak vláda neohrozí nastolený křehký ekonomický růst. Záležet bude jen na ochotě provádět reformy, uvedl Dufek. Rozhodně nemůže jít jen o škrty, ale o komplexní řešení, včetně restrukturalizace státní byrokracie, dodal. Plán snížení deficitu na 4,6 procenta hrubého domácího produktu příští rok a pod tři procenta do roku 2013 označil za přijatelný pro rozpočet i ekonomiku i analytik Patria Finance David Marek.

Plán by vyžadoval uspořit v letech 2012 až 2015 ve vládním rozpočtu ročně v průměru přes 30 miliard Kč, upozornila analytička Raiffeisenbank Helena Horská. "Není to nereálné, ale samo to nepůjde. Rok od roku bude naopak těžší hledat další a nové úspory obzvlášť, když důchodová reforma nebo reforma zdravotnictví bude vyžadovat nemalou počáteční investici," poznamenala. Pokud se ale podle ní podaří ekonomice vyzrát nad recesí a stagnací, mohl by být plán přepracován do ambicióznější podoby.

Plán znamená stahovat deficit ročně zhruba o jedno procento HDP, což bývá únosná míra rozpočtové restrikce po velkou část ekonomického cyklu, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Problematická se taková restrikce zdá podle něj jen pro případ výrazného útlumu v globální ekonomice. Historická zkušenost ukazuje, že země, které se vydaly podobným směrem k ozdravení veřejných financí, na tom během dvou let vydělaly podstatným zvýšením svého ekonomického růstu, podotkl.

Zadlužení se tímto plánem ale nezastaví, připomněl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Ze současných 36 procent HDP skočí dluh do dvou let přes 40 procent HDP. "I pokud do dvou let vyrovnáme primární rozpočet, stejně navíc k zastavení dluhů, respektive k financování naskakujících úroků, potřebujeme růst HDP alespoň o tři procenta," vypočetl. Ambicióznost plánu se podle něj pozná tak, že v programovém prohlášení bude závazek do čtyř let vyrovnat rozpočet. "Zatím jsme to jasně říci od politiků neslyšeli," uzavřel.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK