EU zahajuje jednání o budoucnosti společné zemědělské politiky

"Společná zemědělská politika se bude muset po roce 2013 (v době, kdy se má změnit) vypořádat s celou řadou výzev a nových cílů, a proto je naprostým základem, aby její rozpočet zůstal přinejmenším na současné úrovni," uvedl britský liberální europoslanec George Lyon. Zemědělské dotace přitom v současnosti tvoří zhruba 40 procent unijního rozpočtu, jehož objem mírně přesahuje 120 miliard eur (zhruba 3,1 bilionu Kč).

Současná podoba zemědělské politiky má své zastánce právě především mezi europoslanci. Evropský parlament například na začátku července schválil rezoluci, která vyzývá členské státy, aby ponechaly zemědělskou politiku v současné podobě. Byla to reakce na krok Evropské komise, která zahájila k reformě zemědělské politiky takzvané veřejné konzultace. V současnosti se tak k tomuto tématu může vyjádřit prakticky každý Evropan. Komise na základě názorů z celé EU v polovině příštího roku představí konkrétní legislativní návrhy na změny v evropském zemědělství.

Názor parlamentu nyní patří mezi nejdůležitější a stojí na úrovni členských států. Zákonodárci přitom dosud takové slovo neměli, dala jim ho až lisabonská smlouva. Toho využívají i tradiční zastánci současné podoby společné zemědělské podoby jako například Francie a jí spřízněný eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos, který se těší velké podpoře francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. "Tato (parlamentní) iniciativa vyzdvihuje důležitá témata, která mají zajistit lepší vyváženost společné zemědělské politiky," komentoval Ciolos europoslaneckou rezoluci.

Na straně proreformních sil naopak stojí především nové členské státy včetně České republiky. Vadí jim především, že od vstupu do unie jejich farmáři neustále dostávají nižší dotace než zemědělci ze západních zemí. "Vývoj ve všech nových zemích vyjma Slovinska byl po vstupu do EU jako přes kopírák. Všude zaznamenali pokles zemědělské produkce a zaměstnanosti, dovoz ze starých zemí EU naopak roste. My požadujeme, aby se přímé platby nadále nevypočítávaly podle historických dat, které zvýhodňují staré země, ale byly rovné pro všechny země" řekl ČTK prezident Agrární komory Jan Veleba na okraj podepisování společné deklarace osmi agrárních organizací z nových členských států, které se uskutečnilo v březnu v Brně.

Unijní "nováčci" chtějí, aby po roce 2014 byl přístup ke všem farmářům v EU stejný. Pokud se tak nestane, zemědělci hrozí demonstracemi přímo v Bruselu. Někteří diplomaté či čeští politici, především z řad europoslanců, ovšem považují české zemědělce za málo aktivní a kritizují je, že o reformách zemědělské politiky jen mluví, ale ve skutečnosti pro prosazení svých názorů dělají velmi málo.

"Nevěřil jsem svým očím, když jsem mezi zhruba pět tisíci dosavadními názorovými příspěvky z celé EU napočítal jen devět českých. Tak velký nezájem českých zemědělců o vlastní budoucnosti mě doslova šokoval," uvedl český europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL). Podle něj jsou navíc čtyři z devíti příspěvků velmi radikální, a tím zesměšňují Česko v očích Evropské komise.

Evropská komise zveřejní konkrétní legislativní návrhy na změny ve společné zemědělské politice v červnu příštího roku. Pokud je členské státy a Evropské parlament schválí, bude se jimi řídit unijní zemědělství od roku 2014 do roku 2020.