Mluvčí BP David Nicholas agentuře AP řekl, že podnik už o svých plánech informoval vlády obou zemí. Záměr je teprve v počáteční fázi a firma žádné konkrétní nabídky zatím nedostala.
BP v červnu přistoupila na požadavek americké vlády a zavázala se, že v průběhu následujících čtyř let převede 20 miliard dolarů (přes 392 miliard Kč) na vázaný účet. Z něj budou postupně hrazeny prokázané škody a další nároky, které vznikly v souvislosti s havárií. Polovinu částky si chce BP zajistit prodejem majetku.
Majetek, který se BP chystá prodat, zahrnuje například podíl na pevninské těžbě v Pákistánu anebo produkci zemního plynu. Na prodej jsou i podíly na produktovodu či v elektrárně ve Vietnamu, žádný z podílů ale pro firmu zřejmě nemá strategický charakter.
Analytik společnosti Raymond James Pavel Molchanov řekl, že BP za podíly ve Vietnamu a Pákistánu může získat od dvou do čtyř miliard dolarů. BP ale přesně neuvedla, kolik ropy a plynu v uvedených zemích produkuje. Je proto možné, že z prodeje získá i méně peněz. "Jsou to jen malé podíly," podotkl Molchanov.
BP se potýká s vážnými problémy od 20. dubna, kdy explodovala a dva dny nato se potopila ropná plošina Deepwater Horizon. Majitelem plošiny byla americká společnost Transocean, BP ji ale provozovala a byla zodpovědná i za její provoz. Samotný výbuch plošiny až tak velkým ekologickým problémem nebyl, skutečný problém nastal ve chvíli, kdy začala do moře unikat ropa z vrtu Macondo, na který byla plošina napojena.
BP není jediným vlastníkem vrtu, má v něm ale jednoznačně největší podíl a ponese i největší náklady na likvidaci škod.