Firmy žádají ÚOHS o uhrazení úroků ze zaplacených pokut

Žádost společnosti Telefónica O2 vychází z úspěšného soudního sporu, který byl ukončen teprve nedávno. Ještě za předsedy ÚOHS Josefa Bednáře v roce 2004 antimonopolní úřad Českému Telecomu, který Telefónica O2 později koupila, uložil za zneužití dominantního postavení sankci 81,7 milionu korun. Tehdy to byla největší pravomocně uložená pokuta a Český Telecom byl u ÚOHS nejčastějším "klientem".

Společnost vyměřenou částku v květnu téhož roku zaplatila a obrátila se na soud. Krajský soud v Brně nejdříve její žalobu zamítl, firma však uspěla u Nejvyššího správního soudu a posléze i u Krajského soudu v Brně. Stát společnosti sankci vrátil, firma však žádá navíc o uhrazení úroku.

"Ke dni podání žádosti o vrácení uhrazené pokuty včetně úroku, tedy ke čtvrtému lednu 2010, činila výše tohoto úroku cca 76 milionů korun. Konečná výše úroku bude záležet na datu jeho uhrazení," uvedl pro ČTK Jaromír Pařil z advokátní kanceláře Pokorný, Wagner a spol., která Telefónicu O2 ve sporu zastupuje.

Podle Pařila byla Telefónice pokuta vrácena letos v únoru. "O vrácení částky úroků však úřad i přes urgence a upozornění na nečinnost dosud nerozhodl," uvedl Pařil. Telefónica proto podala žalobu na ochranu proti nečinnosti. Krajský soud v Brně jí v aktuálním rozsudku z prvního července 2010 vyhověl a ÚOHS uložil, aby o žádosti společnosti Telefónica na vrácení úroků z pokuty rozhodl do 30 dnů. Potvrdil to i předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj.

Podle něj navíc žalobu o vrácení úroků z pokuty podaly v minulosti také tři společnosti sankcionované v případu kartelu distributorů pohonných hmot. Také tento případ je poměrně starý, ÚOHS jej začal řešit v roce 2001. Celkem šesti čerpadlářům uložil sankce v souhrnné výši 313 milionů korun. Tři polečnosti - Shell, OMV a Lukoil žádaly ÚOHS o zaplacení úroků z pokut. ÚOHS jejich žádosti nevyhověl, ovšem Krajský soud v Brně toto rozhodnutí zrušil.

"Obrátili jsme se proto na Nejvyšší správní soud, který případ řeší. Vzhledem k tomu, že pokuty za tento kartel jsou ale v současné době pravomocné, je nyní řízení o placení úroků bezpředmětné," uvedl pro ČTK Rafaj.

Žádost o navrácení úroků podala podle něj rovněž Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS). Po zamítavém rozhodnutí ÚOHS byla podána žaloba, která je nyní u Nejvyššího správního soudu. Také v tomto případě jsou ve hře miliony. Pokuta pro ČMSS původně činila 228 milionů, nakonec však byla snížena na 20,5 milionu. Soud celý případ kartelu stavebních spořitelen pravomocně zrušil. "Vzhledem k proměnlivé výši úrokových sazeb nemůžeme v tuto chvíli sdělit konkrétní částky, o něž v žalobách jde, nevyčíslují je ani žalobci," uvedl Rafaj.

Podle analytika společnosti Cyrrus Ondřeje Moravanského je postup jednotlivých firem logický. "Firmy se samozřejmě snaží, aby jim byly nahrazeny i ušlé úroky, a dělají maximum pro to, aby byl pro ně finanční dopad pokut co nejmenší," myslí si Moravanský.

Podle internetových sbírek rozhodnutí ÚOHS častěji než v minulosti začal firmám povolovat posečkání se zaplacením pokut do vydání rozhodnutí jednotlivých soudů. Podle specialisty na soutěžní právo Radka Pokorného v současné době neexistuje shoda mezi různými částmi státní správy, kdo má hradit kompenzace za případné úroky. Pokuty totiž nově nevymáhá ÚOHS, ale příslušný celní úřad. "Nemohu proto vyloučit, že posečkání s úhradou pokut je snahou ÚOHS vyhnout se těmto sporům," uvedl Pokorný pro ČTK.

Podle dostupných rozhodnutí o posečkání se zaplacením pokuty požádaly ÚOHS Toshiba, Areva, Fuji a Lukoil. Ve všech případech se jedná o sankce v řádu desítek milionů korun.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může firmám, které se dopouštějí kartelů a zneužití dominantního postavení ukládat sankce až do deseti procent z jejich ročního obratů. Dosud nejvyšší sankcí je pokuta za kartel strojírenských firem, která činila téměř jednu miliardu korun. V loňském roce byla uložena pokuta 254 milionů Českým drahám.