Dluhy měst a obcí v letech 2006 až 2009 klesly,letos asi stoupnou

Do hospodaření obcí a krajů citelně promlouvá ekonomická krize a s ní spojené snížení daňových příjmů, řekl ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zdánlivou stagnaci jejich celkového dluhu v roce 2009 způsobila podle něj jednorázová splátka Prahy. Po očištění o tento vliv dlužná částka obcí vykázala loni podstatný nárůst.

Letos podle Sobíška obce pravděpodobně přibrzdily některé investice, což zpomaluje jejich přírůstek zadlužení i při pokračující nepříznivé příjmové situaci. "V dalších letech, po komunálních a regionálních volbách, čekám tlak nových zastupitelstev na stabilizaci zadlužení obcí i krajů. Důsledkem bude snížení veřejných investic přinejmenším v roce 2011," dodal.

Dluh Prahy se od roku 2006 snížil o 16,5 procenta a letos by se měl dostat na úroveň 26,8 miliardy korun. V letech 2006 až 2009 klesal, ale v letošním roce se podle plánu zvýší asi o 1,6 miliardy korun. Podle odboru rozpočtu pražského magistrátu je to ale jen "malé zaškobrtnutí" a trend snižování dluhu to neohrozí. Od loňska město hospodaří s deficitem. Daňové příjmy z roku 2006, odkdy magistrát ovládá ODS, byly podle propočtů asi o 1,5 miliardy korun nižší, než by měly být letos.

Vedení moravskoslezských měst se během nyní končícího volebního období muselo při sestavování rozpočtů vyrovnat především s hospodářskou krizí. Ta se zřejmě nejvíce projevila v Ostravě, kterou zastihla v období stavebního boomu a zvýšeného zájmu developerů. Letošní schválený rozpočet Ostravy 6,245 miliardy korun je kvůli krizi přibližně o dvě miliardy nižší než ten, který zastupitelé schvalovali na rok 2009.

Jihomoravská města mohla v končícím volebním období i přes hospodářskou krizi výrazně utrácet. Značné investice jim umožnily evropské dotace. Brnu se na účtu objeví téměř půl miliardy korun, které v roce 2008 získalo na nákup tramvají. Celkem má město slíbeny dotační příjmy 1,8 miliardy korun, rozpočtové náklady budou asi o miliardu vyšší. Na investice, které je potřeba kompletně proplatit dopředu a až po vyúčtování lze čekat dotaci, si radnice obvykle půjčují. Brno s ročními rozpočtovými příjmy asi 11,5 miliardy korun dluží kolem 6,5 miliardy korun. Loni radnice snížila dluh o více než miliardu korun.

Českobudějovický magistrát hospodařil poslední dva roky se ztrátou, s vyššími výdaji než příjmy se počítá i letos. Zato v letech 2006 a 2007 hospodařilo krajské město s přebytkem. Loňský rozpočet Českých Budějovic skončil ztrátou zhruba 336 milionů korun, vyplývá z výročních zpráv města. Rozpočet výrazně ovlivnila hospodářská krize a musel být kvůli propadu příjmů z daní v průběhu roku třikrát upravován. Město snižovalo běžné i kapitálové výdaje.

Všechna okresní města v Pardubickém kraji zaznamenala loni kvůli hospodářské krizi propad příjmů až zhruba na úroveň roku 2006. Většina z nich také počítá s nižším přílivem peněz do městské pokladny i v letošním rozpočtu. Výjimkou jsou Pardubice, které tento rok plánují růst příjmů na nejvyšší úroveň ve své historii. Pomůže jim v tom prodej nemovitostí a bankovní půjčka. "Jinak jsme na tom daňově podobně jako ostatní města, proti roku 2008 čekáme pokles příjmů o 15 až 20 procent," řekl ČTK vedoucí pardubického ekonomického odboru Václav Brož.

Radnice v Hradci Králové v rozpočtu na letošní rok plánovala příjmy 2,3 miliardy korun a výdaje 2,5 miliardy. Celkem 158 milionů korun ze schodku radnice pokryje úvěrem, který použije na úhradu letos v květnu dokončeného nového koupaliště. Na financování zbývajícího schodku a na zaplacení úvěru 209 milionů korun plánovalo město použít čtvrt miliardy korun ušetřených v minulých letech.

Krajské město Jihlava má nyní bankovní úvěry za 176 milionů Kč. V roce 2006, na začátku tohoto volebního období, radnice dlužila 141,5 milionu Kč. V tomto volebním období byly spláceny úvěry, které byly přijaty minulým zastupitelstvem. Současnými zastupiteli byl schválen a čerpán úvěr 200 milionů Kč, a to kvůli financování evropských projektů, sdělila ČTK vedoucí ekonomického odboru města Dagmar Kosová.

Největší středočeské město Kladno schválilo na letošní rok rozpočet se schodkem 111 milionů korun. Výdaje mají činit 1,65 miliardy korun. Schodek radnice pokryje z úvěru, částka je určena na spolufinancování evropských projektů. Loni Kladno hospodařilo podle závěrečného účtu se ziskem 66,5 milionu korun, převaha příjmů nad výdaji však vznikla následkem odkládání investic. Radnice se proto v letošním roce musela zadlužit. Primátor Dan Jiránek tvrdí, že města a obce postihl větší pokles příjmů z daní než stát, což pro ně představuje obrovský problém.

Také rozpočty velkých měst v Ústeckém kraji za poslední čtyři roky velmi ovlivnila především hospodářská krize. Zatímco v roce 2007 příjmy Ústí nad Labem byly 1,87 miliardy korun, v letošním roce má město k dispozici jen 1,65 miliardy. Podle mluvčí Ivany Solničkové za to může nejen nižší výnos sdílených daní, ale v letošním roce poklesly i příjmy z prodeje majetku města. Radnice proto šetří na provozu, snížila i počet zaměstnanců.