Finanční lídři budou na zasedání MMF usilovat o "měnový mír"

Na okraji washingtonského zasedání se dnes již sešli k pracovní snídani představitelé skupiny nejvýznamnějších vyspělých a rozvíjejících se zemí G20 a podle některých účastníků zde již byly znát snahy o řešení vznikajících tenzí. Večer se pak sejdou za zavřenými dveřmi ministři financí a šéfové centrálních bank elitního klubu G7.

Kanadský ministr financí Jim Flaherty novinářům po příjezdu na zasedání řekl, že za klíčové považuje, aby se velké ekonomiky v reakci na měnové spory neuchýlily k obchodnímu protekcionismu. Vyzval však také Čínu, která je nyní kvůli kurzu své měny kritizována nejvíce, aby dodržela svůj závazek zvýšit kurzovou flexibilitu. "Čekám, že dospějeme ke konsenzu ohledně nezbytného směřování," řekl.

Čínská politika směnného kurzu vyvolává stále větší kritiku Spojených států, Evropské unie a MMF. Ti považují kurz jüanu za uměle podhodnocený, což Číně usnadňuje vývoz a umožňuje jí to vést obrovské obchodní přebytky. Peking takové námitky odmítá a dělá zatím jen mírné kroky.

Čína uvolnila kurz jüanu v roce 2005, v polovině roku 2008 jej však kvůli globální finanční krizi opět pevně navázala na dolar. Letos v červnu centrální banka jüan opět uvolnila, avšak dovoluje mu pohyb jen v omezeném pásmu. Od té doby jüan vůči dolaru posílil o 2,3 procenta a dnes vystoupil nejvýše od přelomové revalvace z roku 2005. Vůči ostatním měnám ovšem jüan od června zpevnil, protože dolar během té doby ztratil ke koši měn zhruba deset procent.

Dalším zdrojem napětí je Japonsko, které v polovině září přikročilo k první intervenci proti růstu své měny za šest let, což vyvolalo nelibost v USA i Evropě. Proti růstu svých měn zasahují i země jako Brazílie a Jižní Korea, jejichž měny rostou kvůli prudkému přílivu krátkodobých investic. Tyto "horké peníze" přitom ženou do mladých tržních ekonomik bezprecedentně nízké úrokové sazby ve vyspělých zemích.

Bez viny na měnové válce však zdaleka nejsou ani Spojené státy. Dolar v poslední době výrazně klesá a nejvíce k tomu přispívají očekávané kroky americké centrální banky, která se v zájmu podpory slábnoucí domácí ekonomiky chystá dál uvolnit měnovou politiku. Američtí politici nyní podle pozorovatelů usilují o co nejnižší kurz dolaru, protože ten může podpořit růst exportu poté, co neuspěly snahy nastartovat standardní růstové tempo rozsáhlou vládní stimulací domácí poptávky.

Na silný kurz eura a slabý dolar si dnes ve Washingtonu postěžoval předseda "euroskupiny" ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker. "Euro je nyní příliš silné. Nemyslím si, že kurz dolaru odpovídá fundamentálním faktorům," řekl. Euro tento týden vystoupilo na osmiměsíční maximum nad 1,40 USD.

Evropský komisař pro měnu a ekonomiku Olli Rehn potvrdil, že o otázce kurzů se ve Washingtonu bude diskutovat, avšak v širším kontextu směřování k rovnovážnějšímu globálnímu růstu. "Diskutujeme o tom, jaká politická opatření jsou zapotřebí k opětnému vyvážení globálního růstu, a otázka měn je určitě jedním z nich," řekl Rehn novinářům.

Šéf MMF Dominique Strauss-Kahn označil ve čtvrtek otázku směnných kurzů v usilování o dosažení rovnováhy za klíčovou. "Všichni chceme obnovit rovnováhu globální ekonomiky; to však nebude možné bez změny relativní hodnoty měn," řekl.